166.den 26.8.2020 Jsou, kam se podíváš…

40km
Somewhere in the mountains

Už ve čtyři mi kolem stanu pochoduje turista. Saturninova „oblíbená“ teta Kateřina by reagovala náležitě, příslovím: Ranní ptáče, dál doskáče. 😂
No… a já usnu 😁. To je lepší.

Je nula, takže vykopat se ze spacáku představuje určitou dávku myself příkazů. Ty se, jako obvykle, objevují v pravidelných intervalech, které se svou četností shodují s opakovaným zvoněním budíku.

Přesto se mi podaří vyjít před sedmou. 👍
Opět a znovu vytvářím ranní situaci: Hážu batoh na záda, uvědomím si, že jsem se neprotáhla a slibuji si nápravu na první pauze.

Nedočkavě pouštím Saturnina. Už zbývají jen dvě kapitoly. 😭 Zbožňuju tu knihu. I když ji znám, znovu a znovu si ji užívám. A Hartl ji čte báječně.

Musím šetřit. Knih už mám málo. Až k večeru mě zastihne signál a zjistím, že mi Jana nahrála další poklady, jak je sama nazvala. Jsem moc ráda. Tohle mě teď drží. Tohle mě teď baví.
Ale i když tuto informaci ještě nevím, stejně to nevydržím a pustím se do další mé oblíbené – Muži v ofsajdu. Čte Vlastimil Brodský. A to je, panečku, paráda. Je úžasný!
Vybavuju si, jak mě ve škole některé knihy nelákaly jen proto, že byly spojovány s výrazem „povinná četba“. Ségra mi občas dávala opisovat čtenářský deník, přestože zjevně, mnou, pro mou nechuť číst, pohrdala 😁. A mamka mi jednou řekla. Zkus Poláčkova Muže v ofsajdu, uvidíš. A viděla jsem. Byla jsem ohromená sama sebou, jak mě ta knížka bavila. Některé pasáže jsem musela číst stále dokola. A smála jsem se jako blázen. Bariéra prolomena. Nicméně, čtenářský deník Jany jsem ráda využívala i posléze. 🙈

ČechoSlováci, národy houbařské, hleďte!
Vše níže, a mnohem více, se vyskytovalo do půl metru od trailu a taky na trailu. Tak nevím, co by takový vášnivý ČeskoSlovenský houbař dělal na PCT. A to je teprve horké, suché léto. Vlhký podzim vyčkává na svou příležitost, působit na podhoubí, za dveřmi. A už teď je úroda, v některých částech trailu, vydatná. Nemožnost zpracování nasbíraného. Města pár dní na každou stranu. To by byla mela 😁. Jenže já vášnivý houbař nejsem, já jen fotím pro provokaci 🙈.

Dnes musím zastavit a dát si oběd nezvykle brzy. Už po 15km. Mám hlad a navíc nemůžu odolat výhledu. Dokonce se přemluvím vstát a nachystat foťák pro vlastní fotku. Poslední dobou se nějak zanedbávám.
V pozadí Grizzly Peak

Také vytáhnu k proschnutí vlhký spacák. Ranní vlhkost byla vydatná.

PCT dnes ❤️

Odpoledne už nemůžu „číst“ žádnou knihu. V mé knihovně zbývají jen dvě neposlouchané a před sebou mám tři dny na trailu. Signál spíš není, než je. Janiné poklady stáhnu až ve městě.
Tak si pustím podcast, který mi doporučila Kačka. Linka – Kovy a Tereza Salte. A je to fajn.

Odpoledne slyším zvuk příchozích zpráv. Upozorní mě na signál. Trvá jen chvilku a zůstat stát nemůžu. Stáhnu si alespoň komentáře a emaily.
Moc všem děkuji za komentáře ❤️ a především…

…Haroldovi
Harold je trpělivý a báječný. Díky jeho ochotě prodrat se komunikací s poštovním úřadem, dovezu si svůj historicky první cepín domů. Harold mi zachránil balík. Právě jede do Seattlu (Seatac), na poštu u letiště. 😇
Thank you, my friend. Thank you so much! 🙏

Přes den kolem dvaceti, ochlazuje se brzy. Jsem ráda, že po sedmé už jsem na místě. Jsem tu sama, ale nevadí mi to. Míli ode mne, u jezera, spí hikeři a to vědomí mi pro klidnou noc stačí.

pp