Camino s mámou, den jedenáctý
25.10.2023
Start – Pontevedra 8,45
Cíl – Caldas de Reis 14,30
ubytování – Alojamiento Caldas de Reis
Dnes 22 km Camino
Počasí: nejdříve neleje a pak leje furt
René (můj manžel 😁🙉🙏) má narozeniny, posílám ráno vše nej a za odměnu, a místo poděkování, se mi dostane výsměchu:
Mamka nám dala přezdívku žloutky 🟡🟡😁.
Den začíná nedobrou snídaní a mokrými botami na nohou. Pláštěnku, byť neprší, nasazujeme preventivně už před hotelem 🙈 a jako velké žloutky se valíme městem na další štaci.
Žluté deštníky, ladíme…
Dnes chceme více razítek, ať zaplníme místečka v Credenciále, první dnešní tiskneme ještě v Pontevedra v krásném kamenném kostele.
kuk
Pršet začne až po sedmi kilometrech. A už nepřestane. Leje furt…
Poutníků potkáváme stále více. Ani nevím, zda to půvab dostává nebo ztrácí…
🌧️🌧️🌧️☔☔☔ leje…
Když už bolí nohy, prostě si sedneš i v dešti
A také, čím více se blížíme k Santiagu, tím jednodušší je najít otevřená bistra nebo kavárny.
Trochu jsme tu kávu vytunily. Tři jsou tam proto, že z láhve dolil jen zbyteček a dal ho free. Ty další dvě už byly plnohodnotné.
Tu navíc vypila mama, to jen aby bylo jasno 🤣.
Procházíme krásnými vinohrady, v dešti jsou půvabné…
Na ubytování přifrčíme o půl třetí. Bohužel zde nikdo není, tak musíme půl hoďky počkat. Jsme zmrzlé, promočené a upřímně, v tu chvíli poprvé začínám pociťovat, že už mě ten déšť nebaví. Navíc avizované topení netopí, je tam zima. Ani slibovaná kuchyň a pračka nejsou k dispozici.
Ale napravíme to. Jdeme do veřejné prádelny vyprat a usušit věci. To, že úplně neusychají a jsou vlastně stále vlhké, se podepisuje na jejich zápachu 🙈😁🙏. Rády využijeme veřejnou sušičku a nejsme samy. Takových „zvhlíků“ 🙈 jako my se tam trousí dost. No a pak trudomyslnost zaženeme dobrým jídlem v bistru. S teplou polévkou v břichu je život hned veselejší… a dvě deci k tomu, panečku 🙈
V hlavě nám celý den visí zítřejší plán na spaní. Doporučované albergue v Herbónu v klášteře (Hospital se Pelegrinos San Antonio de Herbón). Stále více promočených poutníků a slibovaný celodenní déšť i zítra, nás donutili zvolit raději předplacený hotel. Nechce se nám zacházet čtyři kilometry z cesty a v případě nedostatku postelí spěchat zpátky hledat, kde složit mokrou hlavu. Nevadí. Bude to fajn a bude to v centru historického městečka Padrón.
Včera jsem usínaly s pohádkou Mamánek, dneska Sedmero krkavců, tak vám přeji krásné pohádkové pozimní sny… pa
