Camino s mámou, den desátý

24.10.2023
Start – Cesantes 10,00
Cíl – Pontevedra 14,30
ubytování – Hotel Virgen del Camino
Dnes 18 km Camino 🙈
Počasí: prostě leje

Probouzení do tmy, když je půl deváté ráno, je zajímavé. Nemáme kam spěchat, dnes nás čeká jen kousek. Vyrazíme v deset za stálého kypání 😁.

Dva kanárci na cestách

Mamka mi vypráví o sv. Jakubovi a o Svatojakubské cestě 🙈. Až dostanu ucelené informace, nasdílím 😁.

Vlastně není moc co fotit, až na tu žlutou paní 😁.

A mnoho dalších poutníků. Je zajímavé sledovat rozdílné přístupy k dešti. Ne vždy se mi chtěl vytahovat foťák, bohužel.
Ale třeba pláštěna v kombinaci s deštníkem je oblíbená varianta, nepromokavé oblečení už tolik nefrčí.

Pak normálně pláštěnka jako nejčastější přístup. Do toho jsme dnes zahrnuly i sebe. Akorát jsme na kilometry daleko vidět 😁

No a pak ti, co pršení fakt nemusí 🙈

celé boty v sáčku 😁

Tahle je parádní

Leje 🌧️🌧️ a cestička se stává potůčkem, alespoň je to zajímavější

A my ladíme se značením Camina, kanárek se vyvedl

Už se to tady poutníky jen hemží, dnes jsme jich viděly mnoho, velké party, dvojice i jednotlivce

Po cestě jsou příjemná odpočinková místa, jen jsme je nevyužily, v dešti to není úplně pohodlné 🌧️🌂☔. Ale atmosféru to mělo, to zase jo.

V půlce nás ale čekalo zastřešené překvápko, kafíčko a krátký odpočinek se hodil.

Potkáváme pračku, ale prát nebudeme 🙉

Shodneme se. Leje a přesto se šlo parádně. Příroda byla svěží a voněla.
Mamka dává na frak mnohem mladším ročníkům. V Pontevedra jsme coby dup.

Tři kiláky před cílem se do deště pustí sluníčko. Je to napínavé, chvíli s ním bojuje – svítí, prší, nesvítí, prší, svítí, nesvítí, prší… Nakonec se déšť stává slabý, takřka nezajímavý a přestane. Odměna vítězům i poraženým je samozřejmě duha.

Na oběd mám gumové medvídky, heč. A housku s čokoškou.

Na hotelu si zkracujeme dlouhou chvíli pohádkou – O princi, který měl o kolečko víc 👀.

Večeře v místí picérce

Jojo, i jídlo nakonec nějaké bylo 🙉 a k tomu výborný rozhovor.
Mamka – To jsem ráda, že jsem to tak v pohodě došla
Já – dyť ještě 4 dny
Mamka – nooo, ale to už je jenom takový kousek 😁

Tak už je z ní hiker, už jí přijde necelých 70 kiláků jako kousek. No dyť…
A pak pokračování o sv. Jakubovi. Stále neuceleno, navíc 4 deci červeného v mé hlavě. Nechme to na příště.

Pa a dobrou dobrou

4 Odpovědi na “Camino s mámou, den desátý”

  1. Posílám pozdrav. Moc vám to slušelo. Dnes sedím pro změnu u kadeřnice a musela jsem dočíst další 4 dny. Moc hezky to píšeš, Táni. Jste skvělé. Pa Z.

  2. Jako fakt jste borky. Chčije a chčije.
    Teď jsme se díval znovu na předpověď a můžete být v klidu.
    Sluníčko prostě nebude 🙁

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *