84.den 5.6.2020 Sad..

21 km PCT
+8 na trail
Somewhere in the Sierra Nevada

Jak THC slíbila, tak udělala. Ráno nás odvezla do Mammoth Lakes.
Už před osmou vystupujeme u zátarasy, která upozorňuje na uzavření cesty kvůli lesním pracem. Rozloučíme se. Je milá. Upřímně milá.

Zpotím se už při nasazování batohu. 😂 Je fakt těžký. Musím se soustředit na věci v něm ukryté. A pomáhá to. Tedy, když se zaměřím na jídlo. Pak má mysl přejde k zimní výbavě, kterou jsem měla v úmyslu dát do balíku a posílat před sebou poštou. Domnívám se, že už ji nebudu potřebovat. Poslední etapu Sierry se budeme pohybovat v nadmořské výšce, která odpovídá posledním průsmykům. Tam už jsem nesmeky ani cepín nepoužívala. Jenže jsem poštu včera odpoledne zaspala. Co už nadělám. Tak to ještě chvíli ponesu. A rychle se raději v mysli vrátím k bonbónům a Nutelle, a zase je dobře. 😊
Catch má potíže s ramenem. Myslím, že si natáhl vaz, když visel na cepínu. A plně naložený batoh rameni moc neprospívá.
Zpátky na trail to máme asi 8 km, domluvíme se, že si tam dáme pauzu. A taky na kratším dni.

Provázela nás smutná místa a komáři.
Lány vyhořelého lesa.

Dojemný obraz umocnilo vytí kojotí smečky v dálce. Ulovili a vytím slaví. Neviděla 🙈 jsem. Slyšet 🙉 mi úplně stačilo.

Dále po trase potkáváme místa, kde stále více černou doplňuje zelený život.

Pak už zelení procházíme. A ohořelé stromy vystřídá ohromné množství stromů vyvrácených, i s kořeny, nebo zlomených. Obrovitánských stromů.

A za chvíli zase vítězí černá. V tomto úseku jí bylo přemnoho. A v tom smutném obraze seděla tahle dáma. Rázem byl pohled ještě dojemnější. Působila tak pomuchlaně.

Neměla z nás ani obavy. Nakonec vstala a odešla po trailu. PCT hikerka.

Devilovy skály
Formace Devils Postpile, 101 metrů vysoké duhové pády. Tato formace je vzácná. Řadí se mezi nejkrásnější příklady sloupcového čediče na světě. Sloupy jsou výrazně symetrické. Toť z odborných zdrojů. Doplňuji neodbornou fotografií.

Trail obrazem

Brody
Dnes suchá noha celý den. Nezvyklé 🙃. Příjemné.
Malé nám přichystaly kameny a dřeva. Ty větší jsme zvládli přejít odborně.

Odpoledne si uvědomuji, že jsem přestala vnímat velkou šedou. Že by ty tři tortilly s Nutellou na oběd tak pomohly? 😂

Kolem pěti jsme na kempovišti. Dobrý čas.
U večeře probíráme poslední etapu Sierry. Máme stejnou myšlenku, užít si ji naplno, neuhnat to. Proto se domluvíme na denní dávce kolem 30ti kilometrů. Zítra vstoupíme do Yosemitského národního parku a ten nemůžeme proletět. To ne. Třicet je dobré číslo. A líbí se nám oběma.

Je zima. Vyčůrat, zuby a spát.