67.den 19.5.2020 Parťák?

12 km
Somewhere in the Sierra Nevada

Tuším, že to nebude jednoduché, ale moc se těším zpátky na trail.

Balení.
Snažím se separovat zbytečnosti.
Spoustu opravdu důležitého jídla mi nevlezlo do bearcanistru. Asi budu hladová. 😭
Především musím vyřadit pár sladkostí. A to jsem ještě do Sierry nevyšla a už taková zkouška. 😱

Přebytky si posílám v balíku do Independence – další město k doplnění potravin. Nelze do adresy odesílatele použít adresu Grumpy Bear’s, Radish mi nabídne svou. Když bude s balíkem potíž, mám jen napsat zprávu. Instruuje rodinu, kam balík zaslat 😇. Je to hodný kluk, což?

Vážení dopadlo celkem dobře. 18,5 kilo bez foťáku.

To pude ✌️.
A šlo…
…se mi obstojně. Myslím, že obvykle můj batoh vážil o tři čtyři kila více.
Jen nevím, jestli mám dostatek jídla na 10 dní 🙏.

Steven s Allie se nějak nemohou vyhrabat, tak se s Catchem domluvíme, že pojedeme dříve. Odvoz na trail si zařídíme z Grumpy Bear’s. Startujeme asi v 15 odpoledne.

Loučím se s majiteli super friendly hikers místa.

A Cavemanem si dáme rozlučkovou po Česku 🤘.

Ve stejný den, pár chvil před námi, vstupují do Sierry také Wolf, Caveman a Skyskaper. Odváží je Yogi ze Storu.

Trail register při vstupu do Sierry.

Původně jsme měli naplánováno cca 6km. Jsme s Catchem natěšení, tak potáhneme na 12.

Cestou

Dorazí také výše zmíněná trojice. První kemp v Sierra je krásný, lesní. Sierra bude boží, to je jasné.

A večeře je zábavná.

Wolf je líný si dojít pro lžíci. Poradil si po hikersku.

Je zima. Po dlouhé době jdu spát s filtrem i elektronikou. Přes Sierru to tak bude 🥶.

V noci studuji trail. Před Mt Whitney se s Catchem rozdělíme. Nechce jít nahoru. Pochází z Hongkongu a ze sněhu má respekt. Věděla jsem to předem. Pokud nás Steven s Allie nedojdou, půjdu pravděpodobně sama. Ke krosu do Kearsarge Pass (trail, který vede z PCT do města) jsou pak další brody a oba bychom zůstali sami. Přemýšlím, jak to udělám. Asi zkusím jít delší úseky a Catche dohnat. Přemýšlím nad sněhem i mou kondicí. Vypadá to, že jsme na tom podobně. Pokud se mi to nepodaří, musím u těžších brodů na někoho čekat. Klidně den, dva.
Však ono se to nějak vyvrbí, ale obavy, ty mám.

Pa