149.den 9.8.2020 Washington

41km
Somewhere in the mountains

Vycházím 7,15. Vůbec se mi nechtělo z postele.

Batoh mám nabouchaný k prasknutí. A krásný. Renda mi na přání pro tu věc objednal nový obleček.

Jsem kousek od mostu. Vedle stojí budova. A v té budově je bufet – Bridgeside family dining. A v tom bufetu je dobré jídlo. Včera jsme tady byli na snídani. Neodolám. Jdu na vajíčka a pancake. 🙈

Snídám s výhledem na Bridge of the Gods a Columbia River. Jak se včera zmínil Rabbit, řeku tekoucí z Kanady. Kanadskou řeku. 🇨🇦 Byl na to moc hrdý. 😁

Cesta mostem
Bylo působivé, jít tudy. Zvláštní atmosféra.

Most je dost vzdušná záležitost. Hluboko pod nohama je vidět konstrukce i řeka.

Při focení jsem se trochu bála o mobil. Svírala jsem ho pevněji, než obvykle. 😂
A cestu jsem si užívala.

V 8:00 vcházím do Washingtonu.

Přemýšlím si a jsem o kilometr jinde. Tak hned zrána dva navíc.
V 8:30 jsem zase kousek od mostu. Tentokrát vcházím na stezku. 🙏

Zkraje stezky další černé zdrzovačky.

Tak to máme: dlouhé spaní, snídaně, zacházka, ostružiny… Ujdu dneska vůbec něco, pane Lorenc?

Mám nové boty. Mám velké boty. Jezdí mi v nich noha. Mám z toho takovou radost. 😂
Musím si je pořádně utáhnout. Snad budou stejně velké i za měsíc. 🙏 Určitě budou Táňo, jen pozitivně 🤪👈.
Stále o něco zakopávám, jak neumím takovou tlapu používat.

Koupila jsem si plnou sérii Cimrmana.
Dnes Akt a Vyšetřování ztráty třídní knihy.
Celým lesem zní můj smích.
Zakážu si pustit další hru. Ať mi ta radost chvíli vydrží.
Takže Jani, já už Cimraton jedu (rozložený do etap, musím šetřit dobrým dílem). Co ty?

Renda mi potvrzuje informaci o vstupu do Kanady. Resp. nevstupu. Do 21.8. jsou uzavřené hranice. Tak uvidíme, je to takové příznačné datum. Vstoupím nebo nevstoupím? Vpadnu nebo nevpadnu?

Už dříve jsem dostala informaci, že Eli nejede do Texasu. Chci tady zmínku mít. Elinka schválila.
Vyřídili s Rendou vízum, to i přes nepříznivou situaci v Texasu dostala. Pár dní na to přišel email ze školy, že letos nepřijímají change studenty.
Eli se se situací srovnala dobře. I když… líto jí to určitě bylo.
Příští rok je taky rok 🤪👈. Je to holka šikovná. Moje prostě. ❤️

Je neděle, dole potkávám mnoho turistů. Tatínci s malými dětmi. Plně naložené bágly. Velký obdiv. To není jen šup na kopec, tam se najíst a honem domů k telce. To je jídlo na zádech, stan a denně pár mil. Moc jim fandím. Chválím. Děti pak mají radost a to je dobře. 👍

Kolem druhé na chvíli ustoupí les a naskytnou se první washingtonské výhledy.

Oběd
Dneska se pochlubím. Ze snídaně jsem si ušetřila máslo a sůl na vajíčko. A koupila jsem si papriku a sýr. Dobrota. Fádní jídlo už nemůžu ani vidět.
I když… Doma toto za obyčejnou svačinu považovat můžu. Tady je to luxus. Těžké jídlo na nošení. No a co. I am Xena 😇.

Celý den převážně lesem. Cca 25 stupňů. Dobrý terén. Pohodová chůze.

A tenhle úsek WOW! Na chvíli jsem nedýchala.

Strečink poctivější než obvykle.
Pa ❤️