142.den 2.8.2020 Žila jsem v iluzi, v domnění, že Pegas je mýtická postava
43km
Somewhere in the mountains
Ráno bez komárů, zato vydatná rosa. Stan je jako po dešti. Vykopu se až 7,30.
Potkávám jich jen málo.
Mám hlad, jídlem musím šetřit. Ať zavedu myšlenky jinam, volám mamce. To je spolehlivé. Jenže signál je jen chvíli.
Celé dopoledne stoupám.
Pořád myslím na jídlo. Myslím na špatné rozhodnutí, nejít do Sisters. Myslím na to, ze mi nemusí vystačit hotovost v Olallie a budu mít hlad další tři dny. Stále v mysli přepočítáván počet snackbars. V hlavě mám jen hladovou díru. Prázdnou.
Vybaví se mi historie. Hladové pochody, pochody smrti (možná taky proto, že mi Ivka včera poslala fotky z návštěvy Lidic, asociace).
Kolik jich vůbec bylo? Mnoho. Židovské, německé…
Neprožívám ani promile z toho, co museli ti lidé podstoupit. A je mi děsně. Je mi ještě hůř.
A pak přijde čas oběda. Kousek od vybraného místa pro přestávku – ten pohled mi vyrazí hlad z hlavy.




Mám navíc pytlík s bramborami. To mě zasytí. Místo je parádní, nálada se mi zvedá.

Pokračuji, chci zvládnout 50.
Přede mnou jsou otisky koňských kopyt.
To by mě zajímalo, jak to ten kůň prošel.
V lese
Někde tady musí být Čáryfuk. Potkala jsem Touchwood (Tačvúda).
Pamatujete? Já ten seroš zbožňovala.
Čáryfuk vypadá trochu jako Trash hikers. Možná je taky PCŤák.
Tak já vám nevím, lidi, ale mě ten Oregon fakt přijde docela hornatá záležitost.
Ukázka – série screen Guthook’s
Ranní
Odpolední
Potkala jsem sekčního hikera. Jmenuje se Arnie. Zrovna odpočíval. Není divu. Jeho batoh byl obří.
Jídlo na 10 dní. Hrdina 👍.
Dnešní poslední filtrování
Jefferson park, zahrada v kopcích. Půvabné místo.


Mt Jefferson
Škrábu se na vrchol Mount Hood Wilderness. Občas sníh, silný vítr, terén těžký kamenitý. Mám toho dost.
Výhled je nádherný. To se pak uvolním.
Úvaha nad dnešní padesátkou. Kilometrů ne let 🙈. Cítím, že to nedám. Potřebuji v sobě zpracovat zpomalení.
Rychlé poznámky. Všechno už si nepamatuji…
Pro:
Uspokojení
Nakrmím to potrhlé ego, na chvíli zavře to… pusu
Jsem dobrá
Večerní hike
Západ slunce
Rychlý postup
Proti:
Celý den makám
Docházím za tmy, bojím bojím
Stavím za tmy
Večer je rychlý, stan, popř. večeře spát
Spánek max 6 hodin
Neprotáhnu se
Poznámky ve velmi surovém stavu
Velká únava
Jen rychlé focení
Moc si neužívám okamžiky na trailu
Ženu se jako blázen
Jsem pitomá
Rychlý oběd, rychlá večeře max. 30min.
Dnes 50 nezvládnu, teď už to vím. Končím po osmé, o kilometr dále. Je to báječný večer. Mám čas v klidu se najíst.
Vařím ve stanu, vítr je sílný a studený. Ve stanu je mi dobře. Jsem jen kousek od resortu. Tak tam budu o chvíli později, no a co.
Důležitá poznámka. Dnes bez borůvek. 😭
O vodu nebyla nouze. Nebyla žízeň, byl hlad 🙈. Furt něco 😂.
Dobrou
Je to fakt dobrodružné Táňo, jsme s Tebou a držím pěsti, za sucha i v dešti…
Zdeněk
Děkuji Zdeňku.
Táni znovu a znovu …. obrovský obdiv….👍👍👍
Díky ❤️
Ty jo, někdy bych se tam za tebou chtěla teleportovat (ale na noc zase domů 😃). Ty výhledy …
😂 na noc domů 😂