134.den 25.7.2020 Špatná rozhodnutí se někdy obejdou bez trestu

43km
Somewhere in the mountains

Ráno na teploměru pětka, na chvíli jdu s rukavicemi. Ale v osm už vyšplhal na dvacet, takže dobrý 😜.

I v Oregonu procházíme dlouhé kilometry vyhořelými lesy. Už mě takové místo nedojímá tolik, jako dříve. Zvláštní, jak si člověk zvykne… Fascinující je ale stále.

Po včerejší zkušenosti s minimální zátěží mě dnes batoh omezuje více, než jiné dny. Stále myslím na to, jak je těžký. Nedokážu myšlenkama uhnout jinam. Navíc ho musím po 10km naložit vodou. Čeká mě 30km bez zdroje. V Guthook’s je avizovaná keška s vodou, ale na to nemohu spoléhat.
A byla tam 🤪👈. Mám plné obě láhve, jen vyfotím.

Nemám den. Batoh mě táhne k zemi, táhne k zemi i mou mysl. Po pár km vyleju litr vody. Je trochu pod mrakem. Kilo mi pomůže.
A začlo vedro. 🤪👈 Tohle nebylo dobré rozhodnutí. Šetřím.

Po dalších 10ti km se mi při chůzi zavírají oči. Musím zastavit. Sednu si a usnu minimálně na půl hodiny. 🙈
Přemlouvání k pokračování je dlouhé. Nakonec se se sebou nějak domluvím a vstanu.
Je horko a voda za 20km. Mám toho dost, nejde mi to. Stále poposedávám. Vůbec se neumím nastartovat a v láhvi jsou dvě deci. Přede mnou kopec, mírný, asi 8km.
a…

Andělé ❤️, další keška, přehlédla jsem komentář v Guthook’s. Dneska velmi špatné rozhodnutí bez trestu. 🙏

Trail registr

Snížek
myslím… na nesmeky to nebude 😂

Přemýšlím, jestli zůstanu u dalšího zdroje vody nebo půjdu dále. Odpoledne mě hike moc baví. Láká mě dojít k nejvyššímu bodu oregonské části PCT. Ještě 8km navíc. Když jsem v pohodě, je to brnkačka.

Docházím k řece a vidím mé oblíbené hikers.

Povídáme si, povečeřím s nimi a je rozhodnuto. Pokračovat budu až ráno. Na můj plán, dojít do Shelter Cove Resortu za tři dny, 8km nemá vliv.

Dovídám se, že Rabbit je půl hodiny přede mnou. 🙉

Signál. Ve stanu pročítám emaily. Dostala jsem pozvání na trail magic ❤️. Uskuteční se kvůli mě. Těším se.

Usínám s dojetím v srdci