115.den 6.7.2020 I with myself 😫

49km
Somewhere in the mountains

Bolelo to. Každý krok. Celý den.

Pohádala jsem se se svým egem. Je to pitomec. Nemluvím s ním, ale pořád dolízá.

Už několik dní jsem nepotkala žádné PCT hikers. Naposledy Jim. „Jen“ denní nebo sekční turisty. Včera dva cyklisty, dnes manželský pár (asi), tak sedmdesátníky na delší túře. Měli velké batohy.
Jen jsme se pozdravili.

Tak jsem ráda, že občas narazím na tyhle hikery.

Využívají stezku, je rovná a i pro ně příjemná. Vlastně také pro ty včerejší dva. Kolem trailu jsou často husté křoviny nebo sráz. Jejich stopy jsou v podkladu vedle těch lidských otisknuty velmi často.

Na tuto milou krasavici jsem si počkala. V zatáčce.
Viděla jsem ji, jak mi jde naproti. Ona mě nezaregistrovala. Až…

…vykoukla, cvak a už pelášila 😂

Tahle zvířata mě baví, dělají mi milou společnost. A potkávám jich více, než hikerů.
Letos je PCT really guiet trail – velmi tichá stezka.

Ráda bych dohnala někoho, na večery, ať netábořím sama. Stále na to myslim. Ženu kilometry, ale je to těžké.
Hikeři, s kterými bych ráda šla, umí a dělají dlouhé party. Dohání se je jen obtížně. Je to práce na dlouho. Matematika je proti mě.
Pokud oni jdou kolem 45 a já 50 kilometrů, tak mám k dobru jen 5 nebo čtyři. Nebo taky nic. Jen stáhnout jeden den je práce na devět a vice dní. A já těch 50 denně nezvládnu pokaždé.

Atmosféra na trailu byla dnes dost hustá 🙈. Taková prodírací 😂.

Občas ji rozřízla pestrá nálada.

Chtěla jsem fotku s Mt Shasta. S mohutnou bílou horou uprostřed letní atmosféry.
Dost jsem se zdržela 😂, na tom místě.
Několik pokusů a…
1.

2.

3.

4.

5.

…nakonec je nejhezčí tahle 😂

Takže tak…🤪👈

Trail
Někdy se stane, že nedokážu nefotit, i když padám únavou. I když mě každé zastavení, vytáhnutí foťáku a rozcházení, zmáhá.

Končím v campgroundu. Doufala jsem, ze tady někdo bude. A je. 😉 Několik sekčních hikerů. Jsem ráda. Budu mít klidnější usínání. 🙏

Dobrou noc, mí milí ❤️