106.den 27.6.2020 Botanická
38km
Somewhere in the mountains
Začátek dne je rozumný – 11 kiláků a 1000 metrů převýšení. 🤪👈
Vím, že to musím vyjít, tak to svoje tělo prostě nějak vynesu nahoru. Hotovo.
Doprovázejí mě vlhko, horko a mušky, které mi neustále létají kolem očí a do očí, a na chvíli mi umožní cítit se jako dobytek. Výchovné.
Po velmi dlouhé době se pohybuji velmi nízko, v nadmořské výšce kolem 900 metrů. Trochu jsem se bála, jestli takovou hustotu po tolika měsících ústojím. 🤔 Ale ostravská průprava, kde je vzduch doplněn různou drobotinou jako popílek a chemikálie, mi pomohla situaci zvládnout. Vlastně udýchat 😁. Ještě, že jsem to ostravské děcko.
Píše mi Asch, jak se mám. Doslechl se o úrazu. Potěšilo mě to.
No a celý den jdu. Prostě jdu a mám se.
Něco pro botaniky
Potkávám se s PCT hikerem. Jmenuje se Jay Bird a je z Utahu. Máme stejný plán na táboření. Večer nás dojde také Rabbit.
Takže tři
Pa
Fotky nádherné…..a ty nekere formulace jako „osmikilometrova rozcvička“ a „vynesu to tělo nahoru“ me baví…a špatná zpráva nakonec 🙃….mam dočteno 🤣…..A.
Ali, mě baví ty tvoje komenty 😂. Pa
Tato série příspěvků po těch úrazovych a pourazových to je prostě pecka….(myšleno obsah)
Měj se parádně a hodně štěstí směr Kanada….♥️♥️♥️
m.
Dekujiiiiiii mamiiiii. Posílám pusu.