103.den 24.6.2020 Žihadlo

31km
Somewhere in the mountains

Otevřu oči, jsou všude. Stan je jimi posetý. Zvenčí.
V kapse se mi otevírá kudla. Kdyby byla vykovaná v Gondolinu vznešenými elfy někdy v prvním věku, zářila by modře.
(Pozn.: Modrou sice neumí, ale má spoustu jiných potřebných vychytávek. Jako třeba pinzetu a párátko. A taky nůžtičky 😂 a pilníčeček. Dárek na cestu od mých vznešených kamarádek 😘.)

Balení trochu groteska. Se vším tím mácháním a titulováním té havěti. Fakt jsem použila moc sprostých slov. Fakt moc. 🙏

❤️ Můj dnešní první pocit na trailu?
Vstaneš a tvoje jediná práce je jít. Jít a užívat si hory, lesy… mám z toho radost. Jdu a usmívám se pod vousem 😊.
A vzpomínám, jak mi malá Eliška slibovala. To jsme zrovna šlapaly na nějakou beskydskou túru: Maminko, až budu velká, tak já ti to zařídím. Abys mohla chodit na hory a dostávat za to penízky. Třeba můžeš zkoumat ty plíce, jak jim to pomáhá 😂. Já to nějak vymyslím.
Tak Eli, máš tak o deset let víc, už se ti to blíží 😘.

Trail vede vlhkým lesem. Navíc je dusno. Dokládají to ponožky, které mi za celé dopoledne pověšené na batohu neuschly. Jakmile zastavím, nálet. Ještě, že jsem si dala do pohotovostní kapsy snacky navíc. Hlavička jsem. 🤪👈. Stejně jím většinou za chůze, krom obědové pauzy. Takže co? Takže nic 😉, potvory. A alespoň budu dříve v Sierra City. A koupím si na vás Žihadlo. Nebude vyzařovat blankyt, ale rádi ho mít nebudete, to si pište.

Skoro zašlápnu žížalu. Vypadá mile, tak jí udělám obrázek.

Po dvaceti dvou kilometrech jsem se dostala z lesa do skalnaté oblasti, tak zkouším zastavit. Vyšlo to bez skřetů. A to je dobře, protože mám hlad. Celou kapsu už jsem vyjedla a chybí mi ještě 4 km. Dorazit hladová do obchodu není dobrý nápad. Tolik jídla v životě nemůžu unést. 🧐

Sierra City je kousek od PCT. Asi 2 km. Ani se mi nechce stopovat a tahat se s batohem na korbu. Jdu do malilinkátého cute městečka pěšky.

Rabbit dorazí asi za půl hodiny. Ukazuje mi v mapě jeho plán pro dnešní kemp. Nabádá mě, ať vyjdu až s ním, k večeru. Dnes je 35 stupňů. Zní to rozumně, dám si odpolední pauzu s nanukem. Projdu si městečko, něco vyfotím. Procházka asi na 10minut 😂.

Seznamte se, Sierra City

Nakupujeme tady.

Nechybí lavička před obchodem. Taková americká záležitost.

Friendly hikers místo.
Nicméně zásobování je celkem drahé. 70$ za jídlo na čtyři dny. Některé produkty stojí dvojnásobek obvyklé ceny. Nakupujeme přesně. Nic navíc.
A Žihadlo na skřety mám 😉. Pcha…

Na fotografii si také povšimněte mé stávající úpravy nehtů. Na PCT velmi populární.

Za obchodem je místo k odpočinku a možnost nabíjet.

Trávíme tam pod stromem odpoledne. Zásuvka byla by přímém slunci, majitel mi bez problémů nabil powerbanku i mobil pod pokladnou v obchodě.

Je pět. Store zavírá. Běžím tam, ráda bych si dala jidlo, ať nemusím už večer za tmy nic připravovat. Tenhle chlapík řekne: Only for you. 😊 Nějakého člověka přede mnou odmítl. Už má uklizeno, vypnuto, zhasnuto.

Tak mám smažené brambory a dobrou náladu 😊.

Vracíme se zpátky k trailu. Míjíme ceduli. Ještě nejsme v půlce.
Tak to nás čeká ještě větší část zážitků 😂. Dobrá zpráva.

Svěřuji se Rabbitovi s obavami, že nestihnu PCT ujít do 6 měsíců. Proto tak ženu ty kilometry. Platím za rychlého hikera, ale měla jsem dlouhé pauzy v Big Bear City, Kennedy Meadows a Lake Tahoe.
Přetáhnout vízum není zločin. PCT je důležitější. A je potřeba si stezku užít.
Má pravdu. Dnes to bylo fajn. A třicet zase není tak málo, což?

Tak a jsme u trailu. Ani jednomu se nechce. Ale víme, že ráno to oceníme. 5,5 km, 10% stoupání, čas něco málo přes hodinu. Tak to by myslím šlo. Byl to dobrý nápad, počkat do večera.

Tak dobrou.