53.den 5.5.2020 I když to někdy třeba nejde, vím, že bude lépe…

31 km
Somewhere in the mountains

Vykopat se ráno ze stanu, mě někdy stojí stejně energie, jako celý den na trailu. Dnes je právě takový den.

Dopoledne mi to jde ztuha, jako ostatně většinou. Jen tentokrát je to opravdu fest. K vodnímu zdroji se plahočím těch ušmudlaných 15 km 5 hodin. Jsem moc moc unavená.

I tak dokážu vnímat okolí, nebojte. 🤘

Dopolední zajímavosti
Na kilometru 957 leží batoh. Kolem jsou roztahané věci z něj. Vše, co má PCT hiker obvykle u sebe. Powerbank, sandály, hygiena, oblečení… V hlavě mám milión otázek. Bez odpovědí.

Procházím úsekem, kde popadané stromy leží kolem trailu a na trailu a všude. Vlastně se to stává často, musíme přeskakovat, přelézat, podlézat nebo obcházet. Jen tady je to nakumulované výrazně. Mnoho vyvrácených stromů. Pár kilometrů máme k dispozici překážkovou dráhu.
Spát bych se tu bála. Stromy ještě stojící nevypadají, že zůstanou ve svislé poloze dlouho.

Pro dokreslení, jak to může na trailu vypadat, přikládám pár starších fotek a video.

Wolf přelézá strom. Wow, jako mladík 🙈

Caveman pro změnu strom obchází, tohle prostě přelézt nešlo 🙉

Někdy je to jen šup šup
…a jindy zase
Využívám toho, že aplouduji za několik dní najednou a výjimečně vkládám video z budoucnosti (8.5.) Znázorňuje překonávání jedné takové překážky. Demonstruji já osobně (Lucinko ještě ne, ještě nenastal ten čas 😘).

Obědová pauza je příjemná. Nejen proto, že je to pauza a jím a mám vodu 😂. Sešli jsme se v jednom čase Ash, Supertramp a já.

Odpoledne je náramné. Jde se mi dobře. Trail vede lesem, je lehký. Navštěvuji půvabná místa.

600 mil

Chci se opláchnout v potoce. Zabezpečím dalším zapnutým knoflíkem kameru, ať nevyklouzne zpod košile. Nakloním se nad potok a…
…mobil se koupe, blbec!
Já vím, já vím, blbec jsem já! Nezapnutá kapsa 🤪👈.
Tak 5 sekund měl lázeň, než jsem se vzpamatovala. Rychle z vody, rychle vypnout. Hoďku ho vystavuji slunci, zkusím a jede. 🙏Uf. Uvidím mapu, a především můžu psát blog, přátelé 🙈.

Poslední voda ten den je 10 km od „obědového zdroje“. V kempu, kde má namířeno Ash. Musím k němu sejít z trailu také a doplnit vodu. Vůbec těch pár kroků navíc nelituji, protože…
Mám zvířecí úlovek
Kojot… Wow

Potkala jsem Snacks, děvče z Aljašky. Pamatujete? Je to okouzlující mladá dáma. Máme radost, že se setkáváme.

Snacks je s novou kebulí. Blue (vlastním jménem Josh) je z Utahu.

Moc ráda jsem ho poznala, byť zatím krátce. Určitě bude ještě příležitost. Milá společnost, ti dva. Probíráme zítřejší den, hikery, Sierru…
Ash už je tady a Supertramp dochází vzápětí.

Vypadá to na příjemný večer. Jsem na vážkách. Nakonec s těžkým srdcem odcházím dorazit třicítku. Snakes a Blue budou scházet do města z Wolker Pass ještě před Kennedy Meadows. Já chci jít rovnou a mám jídlo tak tak. Možná se zítra uvidíme na trailu. Nebo v Kennedy Meadows, tam asi chvíli pobudeme všichni.

Také chci využít toho, že mám chuť jít dál. Vycházím v šest. Večerní procházka je luxusní. Musím šetřit baterii, ale krátké videjko jsem vám musela natočit.
Pojďte se mnou

A ještě obraz z toho večerního tripu.

Čekalo mě parádní kempovište ve skalách.

Nejlepší místo pro večeři…

Když se tak dívám na ty vlasy, budu muset najít hřeben… někde v batohu 🤪👈