45.den 27.4.2020 Obři

18 km
Somewhere in the mountains

Aplikace Guthook’s (aplikace vytvořená pro PCT hikers) nenabízí Lake Hughes v seznamu měst – pointů, kde je možné nakoupit, poslat nebo vyzvednout balík, zajít si na jídlo apod. Nerozumím tomu. Obchod otevřený každý den, včetně neděle.

Restaurace,

pošta,

nejen komunitní centrum hikers friendly (s možností postavení stanu, dobíjení přímo venku).

Přístupová cesta jednoduchá, malé převýšení a pouhých 6 km z trailu. Když nezvolíte asfaltovou cestu, ale některou z předcházejících prašných spojnic, polních cest (dirt road), které jsou do města svedeny o pár km dříve.

První je kratší, vede k poště u jezera Elizabeth. Druhá končí přímo u komunitního centra. Obchůdek je kousek, restaurace také.
Popisuji podrobněji pro Katku a Tomáše. Kdybyste 2021 potřebovali✌️.

Vyrážím ve dvanáct. Návštěva pošty zabrala tři hodiny 🤪. Dnes mi to s trpělivostí šlo ztuha. Balíček mám odbavený za 10 minut. Hoši potřebují tři hodiny. Tedy Wolf. Zkouší postavit nový stan, jestli je ok, také má nové boty. Tomu rozumím, potřebuje zkontrolovat, zda mu věci vyhovují. Hodinu beru, ale tři je fakt moc.
Krátím si chvíli focením.

Konečně se zvedáme k odchodu, ujdu tak 50m a říkám si, že neslyším žádné kroky. Otočím se, pánové stojí stále u pošty a o něčem diskutují. Jdu pryč, respekt k odlišným přístupům lidí je pryč, směju se. Trošku se za to stydím, ale směju se dál. 😂 Měla bych na sobě začít pracovat, ale až zítra 😇.
Nakoupím si, poobědvám, sbalím… Přijdou. Je dvanáct a já vycházím. Neumím si představit, že zase budu sedět, třeba do čtyř, a čekat, až nebude takový pařák. Wolf zůstává ještě jednu noc, Caveman prý vyjde do hodinky. Nevím, nedošel mě.

Za tři dny jsme chtěli dojít i v tomto zvláštním roce k dalšímu friendly místu – Wee Vill Market. Pračka a večeře. Zatím pouze slíbená. Ale věřím. Caveman mě určitě dojde nebo se uvidíme tam. Plán máme stejný.

Dnes mám zajímavé zvířecí úlovky, fotoúlovky samozřejmě.

Had
Kam jsme v Lake Hughes přišli, tam nás upozorňovali na hady. Víme, že tady jsou, ale ty ustarané obličeje ve mě zanechaly o něco větší bázeň a respekt.
Do hodiny jsem jednoho fešáka potkala.
Tak moc jsem ho chtěla natočit, až jsem to celé zbabrala. Natáčela jsem chvíle, u kterých jsem považovala kameru za zastavenou (špinavou nohu, dlaň, nebe, kamení…) a opačně (namířila jsem mobil na objekt a zastavila natáčení 🤯). Ach jo, Táňo!
Tak já vám alespoň příběh popíšu a připojím jeden nepovedený záběr.
Šla jsem. Had se vyhříval v trávě vedle cestičky. Naštěstí si cca 10 metrů před okamžikem, než bych k němu došla, na cestičku povylezl. Aby lépe viděl na rušitele. Ležel (já vím, zbytečná informace, když on vlastně nic jiného neumí) a ani se nehnul. Zastavím na fleku a křičím na něj „běž jinam, hade“. Nic. Házím kamínky, ani brvou, jako socha. A to se kutálely třeba 5 cm od něj. Po pár minutách to vzdávám, sundávání batoh, prostě počkám, až odleze. Jakmile jsem si ho přestala všímat, odplazil se dále do trávy. Fakt jsem se pak bála tím místem projít. Nebylo vidět, kam až odcestoval. Šla jsem kolem a měla srdce v kalhotách. Nakonec jsem vlastně byla ráda, že to bylo jen srdce. Uf. Celou cestu až do kempu jsem měla oči na stopkách. A když byla kolem trailu vyšší tráva, bušilo mi v hrudníku podstatně rychleji, bez obvykle.
Ale ten den už nic.
Takže… jako zkušenost určitě fajn… Děkuji… Klidně stačí!

Bizon
Celý den jsem měla schovaný foťák. Kvůli prašné cestě z Lake Hughes. Tak 4km před namyšleným kempem, když už jsem šla jako mátoha, vidím bizona. No fakt. Tak rychle jsem ještě batoh nesundala. Honem honem vytahuji foťák… a mám ho, stihla jsem cvaknout. Hned jsem byla svěží. Pospíchám po trailu, jsou kousek přede mnou, asi 3 bizoni a něco (taková kráva s velkýma rohama). Plouží se pouští, jako já před chvílí. Trail vedl pod prašnou polní cestou. Oni byli na ni, já pod nimi. Fotím, co můžu.

Zanedlouho dorazím do kempu, kde jsem měla namyšleno zůstat na noc. A tam stojí všichni. A ožírají stromy 🙈.
Líně se na mě otočili.

Trošku jsem se bála. Ale jen koukali, nic by mi neudělali, býložravci 🌳🌿🌲.

Nicméně, pro jistotu pokračuji. Raději budu spinkat v dalším kempu. Jsou fakt velcí. 🙈

Po dlouhé době jsem v noci osamotě, v lese. 🌲🌳✨🌙