52.den 4.5.2020 Sova

35km
Somewhere in the mountains

Ráno chci vyjít brzy. Motivů mám vícero. Mám ráda turistiku tichou a osobní, třebaže ranní. Potřebuji být chvíli sama. Chci jít svých naplánovaných 30 km beze spěchu.

Pomůže mi Wolf, který obvykle kolem sedmé vychází. Tentokrát spal.

V půli dopoledne mě dohání Ash. Kempoval pár km pod námi. Včera na trail vyrazil později. Čekal v Tehachapi na Máriu z Wee Vill Market, která mu vezla balík z tamní pošty. Mária se nabídla, že balík vyzvedne a doručí mu jej osobně, ať nemusí 4 dny čekat na jednom místě. Ta malá žena s velkým srdcem a prořízlou pusou se mi fakt líbí.

Dokumentuji Ashe na PCT.

Vidíme srnu, nebo laň, já nevím 🙈, prostě vysokou.

Sem tam se podél trailu ještě objevují cute malé vrtulky.

U vodního zdroje se sejdeme i se Supertrampem z Kanady. Nabírame vodu na dalších 30 km. Taky nás navštíví veverka, teda asi veverka 🐿️🙈.

Místo opouštíme postupně – Ash, Xena, Supertramp.

Užívám si každou malou změnu trailu. Třeba barev okolo.

Ash zakempuje asi po 5 km. Já mám chuť jít dále. Také chci využít toho, že se mi odpoledne jde mnohem lépe. Jsem tak nastavená biorytmem. Mám více energie i nálady.
Určitě to znáte, kdo má více síly ráno, je označován za skřivana, kdo odpoledne, tak za sovu. No a já jsem húúú. Odpoledne či večer mi jdou věci lépe, více mě baví a nám energii.
Většinou je to takto. Existují samozřejmě proměnné, které můj vnitřní systém umí narušit.

Vzpomněla jsem si na video. Musím se usmívat. Vzhledem k tomu, že vím o nějakých dětech čtoucích tento blog, nepřikládám a připomínám jen výřezem obrázku.

Kdo ví, ví a vzpomene si. Kdo neví, tak… překvapivě neví 😂. No a velmi pravděpodobně si také nevzpomene.

Avšak později je celý den na nohou s naloženým batohem znát. Pěkná místa v kombinaci s únavou mě lákají, abych zakempovala dříve. Nicméně se nacházejí v sedle. Foukalo sice jen slabě, ale nechtěla jsem riskovat, že vítr, co pohání vrtulky v údolí a na vzdálených kopcích, které z těch míst vidím, se v noci rozhodne vyrábět elektrickou energii. Myslím, že by můj uzdravený stan nebyl rád.

Posunu se tedy na závětrnou stranu hory. Před sedmou jsem tady. Postavím stan, připravím si spaní. Za 10 minut už vařím vodu na večeři.
Právě prochází Supertramp Jay. Další tentsite je asi o dvě stě metrů dál. Je fajn vědět, že kousek dál někdo bude. O půl osmé ležím ve spacáku a jím večerní desert.

Pár dní už spím jen v prvním plášti stanu. Je to vlastně pouze síťka proti hmyzu. Tak nám krásný výhled, když usínám.
Pa