117.den 8.7.2020 Není Nero jako Nero

4km
Dunsmuir

Ráno se budím polámaná. Moc polámaná. Bolí mě celý člověk… můj. Takhle dodělaná jsem snad ještě nebyla. Únava se mě drží celý den… a ne a ne odejít. Holt jsem oblíbená 🤪👈. Popularita neni za každých okolností sluníčková, že.

Posunu budík na sedm. Potřebuji ještě hodinu.

Na snídani si dám poslední ramen nudle a horkou čokoládu. V bearcanistru zůstávají ještě dva sáčky s čokoládou a ziploc s odpadky. Projím 100$ za 3 dny 🙈. A pořád mám hlad.

Chybí mi 4km k cestě do Dunsmuir. Jsem tam hned. Zkusím jít stopovat, ale je to rychlá komunikace, dálnice. Auta tady jedou vysokou rychlostí. Krajnice není vhodná pro zastavení. Nechce se mi do toho. Jdu pryč. Musím dopravu do města vyřešit jinak.
V Guthook’s je rok stará informace o možnosti vyzvednutí za poplatek. Zkusím SMS. Ozval se. Přijel. Odvezl mě. 🙏 Jmenuje se Eric.
Ubytovaná jsem u něj, v Dunsmuir Lodge. Po dlouhé době postel.

V Burney Ranch byl Nero day pohodový. Ranch na dosah od trailu, potřebné vymoženosti moderní doby na jednom místě. Klidné odpoledne. Odpočinkové.

Dnešní den je časově náročnější, o poznání.

Do desíti čekám na odvoz z trailu. (Pouze deset dolarů za vyzvednutí. Velice dobrá cena.)

Sprcha (dlouhá)

Volání domů (1,5 hodiny), to jsem potřebovala, nechce se mi hovor ukončit. Taktně ukončen druhou stranou 😂.

13,00 Cesta do vedlejšího města Mt Shasta. Eric mě veze krásným starým autem.

Město se mi moc líbí. Nefotím. Tentokrát si ho chci užít. Focení s plnýma rukama (nákup, prádlo) by mi to neumožnilo. Je to takové americké horské město s usmívajícími se lidmi. I malé děti tady mnohokrát pokynou na pozdrav.
Také plné krásných starých automobilů. Hasičská stanice je boží, především vůz, jen si tu zajeďte, nebo zajděte 😂. Taky je tady o poznání více aut normální velikosti, řekněme evropského typu. Obvykle výrazně převažují američtí obři. Město je celkem rušné.
Navštívím poštu, z Kennedy Meadows jsem si poslala balík, šel UPS, musím ho přeposlat osobně. Kdybych nemusela, vše zařídím z Dunsmuiru, kde jsem ubytovaná. Bohužel byla v Kennedy tak slabá WiFi, že načíst mapu se mi v tu danou chvíli nepodařilo. Tipla jsem vhodné město… vedle 😂. Nevadí, vyřešeno! Teď už to půjde přes internet.

Jídlo
Hamburgery už nemůžu ani vidět, dávám si sendvič v červené americké restauraci.

Obchod
Zásoby na 6 dní. Chci vynechat Etnu. Ráda bych rovnou do posledního města v Severní Kalifornii, do Seiad Valley. Uvidíme. Musím denně 40. Jinak mi jídlo nevyjde. Dnes se necítím ani na polovinu. Však Etna tam bude ještě chvíli stát. Nevyjde, sejdu z trailu také do Etny.

Na večer ovoce.

15,00 Laundromat
Veřejné prádelny, to je něco, to mě baví, tohle si fakt užívám.

17,00 Cesta zpátky do motelu

Příprava, balení báglu

19,00 Večeře. Eric mi nabídl večeři. Má připravené tacos. Vaří také pro tři bezdomovce, které nechává bydlet u něj v motelu.

20,00 Blog

Jsou dvě ráno, dobrou 🤪👈.

Opravdu není Nero jako Nero. Před čtyřmi dny jsem šla 20 PCT kilometrů na Ranch a měla klidný Nero day.
Dnes jsem ušla 4 PCT kilometry a Nero je busy do noci.

Jenže, i přes únavu, dnes velkou únavu po celý den, mě to prostě baví.
Jen asi potřebuji volno. Opravdové válecí volno.
Už je to mnoho dní bez odpočinku na celý den a organismus se vzpouzí. Únava, hubnu, pořád, nemám prostor doplnit kalorie. Taky to moje tělo nic nevydrží, jestli já ho nevyměním 😂.

Ráno jsem vše probrala v klidu, bez hádek a rozumně se svým egem a …
Musím zpomalit. 50 je pro mě moc.

Každé rozhodnutí sebou nese dvě až čtyři 🤪👈 strany. Někdy osm… 😎. A já prostě musím ustát a zpracovat i tu nevýhodnou.
Tak třeba
Z Beldenu mě Rabbit lákal. Pojď se mnou odpoledne, 20 kiláků nahoru. Chybělo mi dokončit mnoho dní na blog. Chci ho udržet, moc by mě mrzelo, kdybych to teď vzdala. Rozhodla jsem se zůstat.

Chtěla jsem chvíli být s Sharell, Jimem a Triciou. Věděla jsem, že dohnat Ashe nebo Rabbita pak bude těžký úkol a možná se mi to nepovede. Byly to dva kouzelné dny. Konec. Tečka.

No a prostě jdu sama. A je to obrovská zkušenost. Nesmírná. Možná nepohodlná, ale obohacující. A vidím mnoho zvířat na stezce. A musím si poradit v každé situaci, která mě potká. A když se setkám s lidmi, moc se těším z jejich přítomnosti. A večer musím ustát usínání. Komunikace, plánování, doprava, rozhodování je jen na mě…

Na závěr.
Jsem na ni pyšná. Dnes mi poslali fotky ze soustředění. Užívá si to s tátou. A tak moc se o ní bojím. ❤️