Camino s mámou, den čtvrtý

18.10.2023
Start – Apúlia před 8,00
Cíl – Viana do Castelo asi 17,30
ubytování – Hotel Pargue
oficiální Camino dnes 34 km
nachozeno minimálně 36 km
Počasí: na chviličku vykoukne během dne sluníčko, mnoho času je pod mrakem a neprší 🙏 nebo prší drobně a jeden fakt výživný slejvák

Ráno je balení takříkajíc mokré. Téměř vše, co si zasloužilo usušit, si nechalo stejný objem vody. Batohy a boty také. Lézt ráno do mokrých botů není nic moc, ale to je asi zbytečné zmiňovat 🙈.

Vycházíme před osmou za deště. Jak jinak, že. Ovšem za chvíli ustane a do druhé hodiny se moc kapek neukáže. Paráda.

Odstraním si tedy z batohu pláštěnku, ať trochu proschne (ten batoh). O hodinu později se spustí deštík, vypadá vytrvale, tak jdeme na akci „pláštěnka“. Na mamku hop velkou a já šup dolů batoh, na něj pláštěnu, batoh na záda, foťák do obalu a schovat pod vestu. Celá akce nám trvá asi 30 sekund no a stejnou dobu trvá i ten déšť 🤪👈. Uděláme tedy hahaha 😁😁😁 a pokračujeme v cestě. O 30 metrů dále narazíme na bufet, sundáváme vše, co jsme navlíkly. No a to jsou události, které nás udržují v dobré náladě. Celá tato aktivita se dnes ještě párkrát zopakuje.🙉

Procházíme městečka, na kterých je vidět dlouhá historie, také průmyslové zóny a frekventované silnice 🙉. Jsem ráda, když se na chvíli ze zástavby a rušných cest dostaneme k moři. Dnes opravdu jen kousíček. V druhé části dne jsou již hranice mezi městy znát. První dny tomu tak nebylo. Souvislá plocha zastavěných míst. Odpoledne už občas a na chviličku vstupujeme do lesa (no, asi dvakrát 😁) a je to příjemná změna.
Nějaké foto z cesty

Domečky pro noviny 🏠

Dnes sbíráme razítka i v kostelech

Potkáváme nějaké poutníky. Mezi nimi je také jedna Češka. Jde už potřetí, pokaždé jiné Camino. Tato se jí líbí nejméně, ale nám to nevadí, protože nám se líbí. Nemáme s čím srovnávat, tak jsme spokojené.
Ptá se mě, jestli s někým jdu.
Říkám, s mámou.
A kolik jí je?
Říkám 70.
Aha a kde je?
No tam, u té cedule.
Kde?
No tam?
Tamta paní?
No.
Jako a to si děláš srandu?
Ne 😁. (Dycki to tak pyšně řeknu, když se mi to stane 🙉)

Kebule

Ve dvě tedy spustil deštík, ale nic zásadního neprovedl. Mamka tedy vzdá nasazování pláštěnky a na to to pitomé wedr čekalo. Těsně před cílem, cca 15 minut, se spustil slejvák. Zrovna jsme na mostě a k dispozici máme pouze úzkou uličku pro dva směry. Není prostor nic nasazovat. Mamka je durch, já také, můj batoh se naštěstí válí v pláštěnce. Uf.

Ovšem most je ohromně dlouhatánský. Fakt moc. Tak jdu na internet a vkládám tady pár drobných údajů o této monumentální stavbě. Eiffelův most, také označovaný jako Viana do Castelo Silničně-železniční most je kovový most přes řeku Lima. Má celkovou délku asi 645 m. Je tvořen dvěma kovovými palubami, horní pro silnici a spodní pro železnic. Jen rychlé foto, připomínám slejvák 🙉. Na netu lepší fotečku určitě najdeš.

Jdeme do hotelu a jsme rády, že jsme tady. Ještě skočím do obchodu pro nějakou studenou večeři, už se nám nechce do restaurace. Jdu rovnou v mokrém, a dělám dobře. Jsem šikulka chytrá nejchytřejší 🤣.

Rozpouští se mi čepice 😭😭😭. Mám od ní i vlasy růžové a všechno, kde se octne je růžové 🙈.

Odpočítávám nějaké drobné, ale i tak, mamka je borka 😱.

Je večer a jsme unavené. Ani Portské nebude 😭. Jsem asi smutná.
Pa