145.den 5.8.2020 Mom
27km
Somewhere in the mountains
Ke Timberlake Lodge si vyšlápnu 9 kiláků ranním lesem. Jak jinak. Jedná se o lyžařské středisko. ⛷️🏂
Cestou příjemný stín.
Stará tabule PCT
Pár hrstiček borůvek na ranní svačinku.
Vidím hříbky. Rostou pod srázem, v prostoru vyplněném bahnem. Chci si je vyfotit. Probořím se. 😝 Plácne tam sebou i mobil. Vůbec nechápu proč to dělá.
Boty už se rozpadají, tak jsem si jednu ještě vylepšila bahnem. 😂 A zrovna dnes chci mezi lidi.
O kousek dále je potůček. Šlápnu si do něj. Nožička je čistá, můžu pokračovat.
Však ono to uschne 😁.
Později stoupám po louce, krásné, horké, otevřené. Hluboký prach na trailu mě zpomalí. Jsem zpocená, jsem zaprášená, mnoho dní bez sprchy, mnoho dní bez pračky… Právě teď tomu ještě přidávám na síle. Myslím na to, že se chci najíst v restauraci a to nebude příjemný zážitek. Ani pro mě ani pro protistranu. 🤪👈
Jsem na místě.
A není to potřeba řešit. Sprchu ani laundry zde k dispozici nemají. Pro hikery. Hotel je velmi luxusní místo. Sedím na lavičce před ním a chvíli se s tou informací srovnávám.
Jdu na obhlídku okolí. Je to ski resort, třeba najdu bufet.


Budova hotelu je krásná
Architektura 30tých let.







Místo kolem se hemží lyžaři a snoubordisty. Nahoře se jezdí. 🙈
Je 35. Srandovní podívaná. Ledovec to určitě není. Myslím, že letní sníh způsobuje ne příliš příjemné lyžování. Samozřejmě jen hypotéza…
Tajně si jednoho snoubordistu vyfotím.

Objevím denní prostor. Stejný jako v Alpách v Evropě.
Prostor k sezení, fast good, nabíjení, také mobilní servis.
Pár hodin strávím tady, tentokrát bez minimálně jedné nabité powerbanky nemůžu odejít.
Musím smrdět na sto honů, kašlu na to. Lidi mají roušky. 😷🤪👈
A ta moje by potřebovala vyměnit.
Nad hlavou mi visí televize. Olympijské hry? To snad ne! A ne 😁. Jen záznam.
Těším se, že zvládnu nějaké příspěvky a…
Skytree
Přeskočila nějaký úsek, nemá čas. Ráda by si prošla alespoň kousek Washingtonu. Tady chvíli lyžovala. Domněnka potvrzena, stálo to za houby 😁. Nicméně zážitek to byl. Tomu zase věřím, je 5.8.
Poskytla mi fotky. Pro vás. 👍
Skytree posílá pohledy. To se mi líbí.
Uvidíme se v Cascade Locks, máme stejný hotel.
V pět pokračuji. Powerbanka je na 90%. To bude stačit.
Odcházím a chybí mi 7 dní. Další dva budu na cestě. Neee
Přesto jsem dobře naladěná, alespoň dva.
Nathan z Lake Tahoe
Ty šutříčky jsou fakt ostré.


Dnes jsem myslela na výměnu roušky. A leží na trailu. Čekal na mě další trail magic. Vyperu, vyfotím, přiložím. Jestli si vzpomenu. 🙏
Mom
Stojím na signále. Vkládám do posledního, dnes zveřejněného, příspěvku, zapomenutou vzpomínku. Slyším známý hlas, zvednu hlavu… Mom. Máme radost.
Tak přece ještě …jednou. 😁
Vyměňujeme si informace o vstupu do Kanady. Rozcházíme se. Já mám zprávu o stále platném již vydaném povolení. Pouze se zastavilo poskytování povolení nových. A Mom mi ukazuje dokument o zrušení povolení pro PCT hikery pro krátkodobý přechod hranice USA/Kanada. Vypadá to, že poletím ze Seattle. Radost nemáme ani jedna. Nejen, že pro Evropany je vhodnější Kanada (levnější, rychlejší, jednodušší), ale tím se mi také krátí čas. Potřebuji dva dny navíc pro pěší cestu zpátky z hranice na Harts Pass a pak se musím dostat do Seattlu. Ještě ověříme.
Sbíhám kopec.
Já vím, stále stejné fotky, ale mě se ty stromy ve večerním světle tolik líbí.
Už je šero a na zvoleném místě je plno. 5, 6 stanů. Sekční hikeři. Chlapík mi poradí. 50 metrů dále je místečko pro jeden malý stan.
Kempuji u potoka.
Bez komárů. Umývám se. Koupelnu mám na zápraží a jsem sama. Toho musím využít. Ledová voda. Příjemná noc. Po dlouhé době.
Zítra bych chtěla 50ku, poslední. Těším se.
Dobrou, skoro voňavou 🙃
*Blog
Jen moje poznámka, chci si to pamatovat.
+Zastaví mě
+Musím se překonávat, to mi jen prospěje
+Mám radost z komentářů, podpora
+Deník, neuchovám v hlavě všechny zážitky, později to ocením
+Deník pouze pro sebe bych dávno vzdala
-Zastaví mě
-Musím to překonávat
-Zero dny navíc
-Peníze navíc
-Leží mi v hlavě
-Většina rozhodnutí, plán se opírá o blog
-Občas stres, ve skluzu (poslední dny stále), frustrace
-Občas zanese mou mysl a neumím si trail užít
-Hikeři
-Zero je o blogu
Piš blog, plosííím. Nejlepší čas dne, když vyjde nový příspěvek 🤩
🙈🙉🙊 zkusím
😘
Neskutečné, co všechno na PCT vidíš a prožívaš….
Mám toho plnou hlavu a to jen čtu…🤔
Psaní blogu je velké téma pro tebe….tak věřím že to vyřesíš ke své spokojenosti….
👍👌✍👏
Děkuji mami, moc.