112.den 3.7.2020 Opět Kaliforňané ❤️
44km
Somewhere in the mountains
To mě baví, když se bojím usnout, protože si myslím, že jsem široko daleko sama… No a ráno, po 100 metrech, procházím místem, kde je rozeseto mnoho karavanů, stanů, aut… 😂
Vulkán, Hat Creek Overlook
Kratičká pauza.

Zrovna přemítám, jak to zvládnu s vodou. Mám něco přes litr. Další je po více, než 20ti km. Už je k 35 stupňům, odkrytý prostor. V polovině trasy je potok, ale prudký sestup a následný výstup se mi nechce absolvovat. Čeká mě dlouhý den, vážím každý krok navíc.
A tak přemýšlím, koukám kolik kopců vzhůru, jak si rozvrhnu dávkování…
…a potkám tyhle lidi.
Jen procházím. Zamáváme si. A přijde otázka, prý jestli nechci vodu. 😉Neodmítnu 🙏. A určitě musím vyzkoušet domácí sušenky. Ano, chápe, že se stydím si brát jídlo, ale oni jsou poctěni, když mohou hikery pohostit.
Sušenky jsou výborné. Doopravdy. Ňam. Paní prý ráda vaří. A jde jí to.
Krásní lidé. Milí, usměvaví, příjemní…
Oběd dnes až po 34 km. Chtěla jsem dojít až k vodě, ale hodinu už nedám. Tak sedím pod stromem a komunikační stanicí a jim tortilly se sýrem.
Vodu tady připravil dobrý trail angel. Jen tak, protože má rád lidi. Další přírodní pramen je za 20km. Byl by to velmi dlouhý a horký úsek.
Nakládám další 4 kila vody na záda.
Poděkování do sešitu je důležité… ❤️
Dnešní zvířectvo
Šlápla jsem tak 5 cm vedle. V klidu se odplazil. Zachytila jsem ho lezoucího pod strom jen tak tak. Pár km jdu jen s jedním sluchátkem 😉.
Kráva… Búúú
Trail registr

Taky nějaké ty kytičky




Dnešní výkvět značení
Rádi střílí, Amíci 🤪👈…



Je šest. Zastavím na prvním možném kempovišti. V dosahu mých sil už je jen jedno, o pět km dále. Jsou tam avizovaná pouze dvě místa pro stan. Nechci riskovat, že bude plné. I když Guthook’s podává mnohdy zkreslené informace a prostoru může být více. Navíc je tady silný signál a zítra budu nabíjet. Můžu si připravit WordPress s příspěvky. Taky natáhnout fotky. Zítra potřebuji dojít 20 km. Nabíjet a nakoupit, projít na mapě trasu. Budu mít klidnější odpoledne a prostor k odpočinku.
Píše mi Ash. Je v Burney. Místní kostel nabízí hikerům zázemí (jídlo, nabíjení, místo pro spánek, sprchu i pračku). Rozhodnu se sice jinak, půjdu do Burney Mountain Guest Ranch. Je to kousek od trailu, o 3km dříve. Nerada sama stopuju. A když mám tu možnost se tomu vyhnout, využiji ji. Ale těší mne, že si dal tu práci a poslal mi zprávu.
Dlouho jsem přemýšlela, jestli do toho půjdu, ale jo 🙈. Fotím si nožky. Sucho, prach a kempoviště bez vody. Co mám, potřebuji na pití. Tak alespoň trochu vlhčenými ubrousky. Výsledek uspokojivý.
Jsem ráda, že fotky nepřenášejí pachy 🙊.
Foto před, po raději ne. Vy byste možná neviděli rozdíl 😂.
Spím na kopci, západ je krásný.

Je dvanáct, ve WordPressu vše připraveno, zítra už jen drobné úpravy textu. Tak jdu spát, jsem KO. Dobrou.
Hi Tani. Fantastic blog, as usual, and congratulations on passing the half way point!
Valis bomby!!!
See you soon…
Rog
Thank you, Roger. See you soon…
Táňo, dnes slavíme Cyrila a Metoděje a tak je jdu pozdravit na Radhošť.
Pošku Ti fotku. Na Bílé hoře jsem dnes již byl. viz http://www.nabilouhoru.cz
Pozdrav a pošli. Děkuji.
Gratuluji k výstupu na BH. 👍
Lidi jsou bezva, bohužel jen někteří…
Na trailu asi bude těch bezva více.
Je to pravda, když se zmíním, že je mi kalifornská natura milá, právě mě místní opravují. Není to pravidlem, říkají. Ale já mám štěstí, tady, na lidi.
To je taková nádhera ty fotky z trailu…..😊 a všechno co k tomu píšeš….😍😎
Úžasná záležitost tenhle blog.😊❤
😘