111.den 2.7.2020 Značení

47km
Somewhere in the mountains

Probouzím se do zimy, teploměr se vyšplhal jen kousek nad nulu. Filtr jsem nechala celou noc venku, snad to ustál.
Ze spacáku se soukám dlouho, start až kolem půl osmé. A to mám dnes dlouhý plán. Dobré místo pro stan i s vodou je 47 km.

Na to, že je čtvrtek, potkávám v první polovině dne velké množství turistů. V campgroundu jsou auta, stany, karavany…
Nyní většinou prázdné. Lidé tráví den na trailech, kterých je v okolí Lassen Volcanic National Park mnoho. A v tom všem mumraji vidím medvěda hnědého, jak peláší křížem PCT. Bohužel akce na pět sekund, fotku nemáaam. Ach jóoo. Chvíli postávám, jestli ho ještě nezahlédnu. Ale nic 😭.

První část dne profil trasy vzhůru, ne velké převýšení, ale nějak mi to šlo pomalu.
Bavila jsem se českými songy a focením značení. Asi víte, někteří, že jsem beskydský značkař. Tak je samosebou, že to musím občíhnout u přesoceánských. V Severní Kalifornii je PCT vcelku přehledná. Málokdy musím vytahovat mobil pro mapu. Někdy, pravda, nerozumím záměrům. Třeba, když je značka trailu před křižovatkou. A za ní nic 🙈. Nicméně snaha se cení, že. Tak nějak pracují s materiálem, který mají k dispozici. Většinou plech. PCT mívá tvar kosočtverce.
Bez ostychu hřebama do stromu. Časem plech zaroste. Strom si s tím asi poradí, ale malinká výtka z mé strany to je.
Fotografický záznam

Možná 15 kilometrů procházím smutnou krajinou.

Něčím mě to místo fascinovalo.

Život v něm…

Vcházím do zeleného…

Po setkání s medvědem trochu doufám, že na kempovišti někdo bude. Je to široko daleko nejlepší místo pro stany i s vodou.
Jsem tu sama.
Večer k řece přišli dva mladíci s dlouhou puškou. No snad mě netrefí. 🧐Naštěstí mě zaregistrovali, pokynuli a šli dále. Kousek odtud je prašná cesta, určitě za mladistvýma radovánkama dorazili autem. Na turisty moc nevypadali.

Bearcanister je daleko od stanu.