38.den 20.4.2020 Holky ♥️

29km
Somewhere in the mountains

Konečně signál, přesně na Eliščiny narozeniny. Sice jen kousek, ale byl. ♥️

Ráno jsem si sundávala klobouk. Měla jsem na něm brýle. Někde odlétly a já jsem si to uvědomila až za hodinu. Nu což. Nevracím se. Většinou odcházíme z kempu v pořadí Wolf, já, Caveman. Dnes tomu tak bylo také. Wolfa pak chytnu na svačině nebo obědové pauze. Caveman nás dojde během dne nebo v kempu. Je rychlý, má prostě jen dlouhá rána 🙉.
Nastínila jsem Wolfovi následující události. Caveman bude mít ohromnou radost, že našel a vlastně má nové brýle 🙉. A bude nám to vyprávět. A já mu na to řeknu, že jsou moje a že mooooc děkuji. 😁 A co byste řekli? Bylo to tak. Do pěti minut. 🤪

Dopoledne
myslím na to, ať po cestě narazíme na signál. Přála bych si odeslat Elišce narozeninový pozdrav přesně dvacátého.
Odpoledne
zase vzpomínám na Kačku. Při aploudování přání Elišce mluvím s Rendou a dozvídám se, že Kačka jede domů. Ani mi to neřekla, ať mě tím nezatěžuje. Je mi to tak líto. Co nejdříve jí chci zavolat. Tolik mi pomáhala v situacích, kdy jsem měla na spadnutí odjezd domů. Kvůli koronaviru. A ona kvůli tomu samému seděla v Main v karanténě na pokoji. A já nejsem u pro ni tak složité a důležité situace. Ještě, že máme toho šéfa výprav 😊.

Dobíjet můžu až za dva dny, ale Lukáš mi nabídne powerbank. Skvěle. On si zase objedná z mého mobilu kolíky na stan. Uplavaly mu. Nemá koupenou americkou SIM, tak je bez internetu.
Barter je skvělá věc. Pomáháme si samozřejmě nezištně, nic za nabídku neočekáváme. Jen mojí povaze vyhovuje víc, když mohu pomoc oplatit.

Snad zítra potkám signál.
Vím, že to Kačka zvládne. Komunikuje s Rendou a umí si v trablech najít to dobré, jakmile přebolí. Věřím, že se vše odehraje k lepšímu. Kačka si to tak prostě zařídí. To je jasné. ❤️
Neměla tu Ameriku zadarmo. Řešila od začátku dost náročných situací.
A všechny je vyřešila. 👍

Holky moje ♥️♥️ úžasné, stýská se mi 😭🤪👈

jj já vím šéfe 😂😂😂, naše přece