32.den 14.4.2020 Family support

16km
Somewhere in the mountains

Noc plná práce pro studenty a aploudování příspěvků na blog. Dělá mi to radost (doufám, že mi to vydrží), ani nejsem unavená.

Ještě rychle orientace pro nejbližší dny – mapa, trasa, převýšení, počasí, zprávy z trailu…

Půjdu přes hory. Není avizováno žádné nebezpečí, počasí vypadá náramně 🌞 a sníh? Hm…

Wolf by rád šel se mnou, Lukášovi se do toho nechce. Na PCT je důležité, aby si každý chodil svůj trail. Tak, jak to právě on potřebuje, cítí. Připomínám to oběma.
Jdeme snídat, prý se jim bude lépe uvažovat. Samozřejmě míříme do fast foodu. No panečku, to nemůžu odmítnout 😂. Vzpomínám, jak jsem vždycky McDonaldem pohrdala a důležitě si šla koupit healthy oběd… 🙈🙉🙉
…třeba smažák 🤪.
Já bych si tak dala smažák 🤤.

Wolf chtěl slyšet mou strategii na další dny. Představím mu ji. Rozhodnuto, jde se mnou. Tedy oba jdou 🤪.

Oceňuji jejich přístup. Wolfův, protože pro něj je to těžká túra. Převýšení, sníh, délka. A přesto do toho chce jít. Lukášův, protože nedává nic znát, i když o ten přechod nestojí. Prostě se smířil se situací a bere ji takovou, jakou jsme ji nastavili.
Vím, že namyšlený úsek bude o den dva delší, ale nevadí mi to.

Ráno Wolf volá do Wrightwoodu. Právě tam máme namířeno. Chtěli jsme si udělat volný den. Dovídáme se, že je město pro PCT hikery kvůli koronaviru anfriendly. Napovídá tomu uzavřený Acorn Trail – stezka z PCT do města.
Všichni tři tam máme balíky. Mě mimo jídla na poště čekají také náhradní díly na stan.

Kačenka je zlatíčko, můj nejmilejší support. Uvolí se jít do (patrně) nepříjemného rozhovoru s Wrightwoodskou poštou. Má výbornou angličtinu. Potřebuji zjistit, zda-li tam balíky opravdu jsou. Wolfovi je pošta nepodržela a poslala domů. My s Lukášem uvádíme jako adresy odesílatele pošty, odkud balíky posíláme. Snad se nevrátily do Big Bear City. Máme tam jídlo za spoustu peněz.
No i kdyby, nějak to vyřešíme.
Kačka zkouší několikrát volat, ale nezvedají to. I přesto si velmi vážím toho, že by tuto záležitost vyřídila.
Pomohlo by mi, podívat se na net a balíky alespoň vytrasovat. Bohužel signál, čas a nemuset šetřit baterií, budu mít až cca 6 dní za Wrightwoodem. Nevadí, nechám se překvapit.
Teď už musíme vyjít, rychle ještě volám domů, ať ví, v jakých místech se budu pohybovat. Renda je prostě nejlepší šéf výpravy, všechno a rád řídí z velínu (psací stůl v obýváku) 😊. Jako správný šéf musí mít veškeré záležitosti pod kontrolou. Trasy, mapy, sníh, jídlo, pojištění, výbavu… Nabídne mi, že balíky vystopuje. A vystopoval. Tváří se, že jsou v Wrightwoodu. Tak tomu budu věřit, nic jiného mi nezbývá.
Veřejně a velmi jim oběma děkuji, Renému i Kačce. Nejen za tuto aktivitu. Také za ty předešlé (a bylo jich dost) i následující (těch asi bude taky dost) 🙏
Za ochotu, podporu 🙏. Překlady, hledání, vyřizování, nápady, povídání jen tak… Moc to pro mě znamená!

A tady jsou celí 😂, saporti 😂

Musíme přejít přes hory. Chceme přijít do Wrightwoodu z druhé strany po cestě. Nutná je návštěva pošty a obchodu. Snad nás nevyženou holemi a sudlicemi… 😂

Tak tedy vyrážíme z Cajon Pass. Se vším telefonováním, nakupováním a balením to zvládneme ve 12. Plán je 20 km. Dáme 16. Nevadí. Počasí má být krásné celý přechod. Bude to fajn.

Cesta je pestrá

Hřbitov

Stopujeme vlak, nezastavil…😭 No tak hybaj pěšky, pánové 😁.

Koukáme na vlak
Tady jsou tak dlouhatánské nákladní vlaky. Táhne je několik lokomotiv. A jezdí často. Líbí se mi.

Trail angel
I když je Wrightwood pro hikery avizován jako zavřený, rozhodně se to netýká přístupu jednotlivců. Na přechodu těchto hor je tzv. dlouhá voda. Místa s možností doplnění jsou daleko od sebe. Narazili jsme na skříňku s pokladem.

Nejen voda, ale také roušky a desinfekce pro případ, že hikeři musí navštívit město. Ten člověk je opravdu anděl. 😇Další voda až za téměř 30km.
Používáme sice šátky, ale vezmeme si krásné „domácí roušky“ a doplníme naše lahvičky s desinfekcí. Vodu samozřejmě také.

Děkujeme do sešitu

Vzápětí narážím na zápisovou knihu PCT. Letos je to jen tak, pro nás osobně. PCTA certifikáty nerozdává 🤪.
Papírky papírky, furt ty papírky, jde o to, co potřebujeme, umíme, známe, co jsme dokázali. Sami sobě, pro sebe…

V šest najdeme tak hezké místo na kempování, že neodoláme. 16 stačí. Navíc jsme stále pod hranicí sněhu, bude se lépe stanovat.

Večeříme spolu.

Dobrou