112.den 3.7.2020 Opět Kaliforňané ❤️

44km
Somewhere in the mountains

To mě baví, když se bojím usnout, protože si myslím, že jsem široko daleko sama… No a ráno, po 100 metrech, procházím místem, kde je rozeseto mnoho karavanů, stanů, aut… 😂

Vulkán, Hat Creek Overlook
Kratičká pauza.

Zrovna přemítám, jak to zvládnu s vodou. Mám něco přes litr. Další je po více, než 20ti km. Už je k 35 stupňům, odkrytý prostor. V polovině trasy je potok, ale prudký sestup a následný výstup se mi nechce absolvovat. Čeká mě dlouhý den, vážím každý krok navíc.
A tak přemýšlím, koukám kolik kopců vzhůru, jak si rozvrhnu dávkování…
…a potkám tyhle lidi.

Jen procházím. Zamáváme si. A přijde otázka, prý jestli nechci vodu. 😉Neodmítnu 🙏. A určitě musím vyzkoušet domácí sušenky. Ano, chápe, že se stydím si brát jídlo, ale oni jsou poctěni, když mohou hikery pohostit.

Sušenky jsou výborné. Doopravdy. Ňam. Paní prý ráda vaří. A jde jí to.

Krásní lidé. Milí, usměvaví, příjemní…

Oběd dnes až po 34 km. Chtěla jsem dojít až k vodě, ale hodinu už nedám. Tak sedím pod stromem a komunikační stanicí a jim tortilly se sýrem.

Vodu tady připravil dobrý trail angel. Jen tak, protože má rád lidi. Další přírodní pramen je za 20km. Byl by to velmi dlouhý a horký úsek.
Nakládám další 4 kila vody na záda.

Poděkování do sešitu je důležité… ❤️

Dnešní zvířectvo
Šlápla jsem tak 5 cm vedle. V klidu se odplazil. Zachytila jsem ho lezoucího pod strom jen tak tak. Pár km jdu jen s jedním sluchátkem 😉.

Kráva… Búúú

Trail registr

Taky nějaké ty kytičky

Dnešní výkvět značení

Rádi střílí, Amíci 🤪👈…

Je šest. Zastavím na prvním možném kempovišti. V dosahu mých sil už je jen jedno, o pět km dále. Jsou tam avizovaná pouze dvě místa pro stan. Nechci riskovat, že bude plné. I když Guthook’s podává mnohdy zkreslené informace a prostoru může být více. Navíc je tady silný signál a zítra budu nabíjet. Můžu si připravit WordPress s příspěvky. Taky natáhnout fotky. Zítra potřebuji dojít 20 km. Nabíjet a nakoupit, projít na mapě trasu. Budu mít klidnější odpoledne a prostor k odpočinku.

Píše mi Ash. Je v Burney. Místní kostel nabízí hikerům zázemí (jídlo, nabíjení, místo pro spánek, sprchu i pračku). Rozhodnu se sice jinak, půjdu do Burney Mountain Guest Ranch. Je to kousek od trailu, o 3km dříve. Nerada sama stopuju. A když mám tu možnost se tomu vyhnout, využiji ji. Ale těší mne, že si dal tu práci a poslal mi zprávu.

Dlouho jsem přemýšlela, jestli do toho půjdu, ale jo 🙈. Fotím si nožky. Sucho, prach a kempoviště bez vody. Co mám, potřebuji na pití. Tak alespoň trochu vlhčenými ubrousky. Výsledek uspokojivý.
Jsem ráda, že fotky nepřenášejí pachy 🙊.
Foto před, po raději ne. Vy byste možná neviděli rozdíl 😂.

Spím na kopci, západ je krásný.

Je dvanáct, ve WordPressu vše připraveno, zítra už jen drobné úpravy textu. Tak jdu spát, jsem KO. Dobrou.