5. den 18.3.2020 Drak

26 km
Vidíte tam ten stan? Tak jestli jsem vnímala minulé ráno romanticky, tak co je jako tohle? Máte to slovo? Kde jsem jako nechala lyže? 🎿

Celá cesta vedla v té pohádce po vrstevnici.

První na stezce

Hustě sněží 🌨️❄️

Pouštní květena v horském hávu

Zamýšlela jsem rozbít stan těsně před odbočkou na Julian. Přátelské město pro PCT hikers. Měla jsem v plánu do Julian dorazit druhý den dopoledne a ubytovat se. Potřebuji nabíjet a taky…
Našla jsem místo s krásným výhledem do údolí. Zapadalo slunce.

Najedla jsem se a lehla si do spacáku. Asi za hodinu začalo tak moc foukat, že jsem si musela sednout a celým tělem dělat oporu pro stan. Chvílemi to vypadalo, že vzlétneme a budu v Juliane dříve, než jsem původně předpokládala.
Bála jsem se především o stan. Bez něj bych v letošním březnovém počasí nemohla spát venku. Vylézt ze spacáku do té noční spoušti bylo nepříjemné, ale musela jsem jít upravit uvolněné šňůry. První 4 hodinovou větrnou smršť jsme se stanem nějak ustáli a já mohla konečně zavřít oči. Odpočinout si. Asi po dvou hodinách mě probudilo něco mnohem důraznějšího. Stan se vzdouval ve větru, narážel mi na obličej. Při jednom silném poryvu se uvolnila nosná konstrukce (tyč). Vystřelila z úchytů, hrozilo utržení horního pláště stanu a jeho let za hvězdnou kariérou vysoko ke hvězdám. ⭐⭐⭐ Stan byl bez nosné konstrukce jako obrovský nekontrolovatelný drak, zachycený za dráty elektrického napětí.
Otevřela jsem škvíru v první vrstvě stanu a protáhla jí kousek horního pláště, ať ho stáhnu níže k zemi. Snažila jsem se to že všech sil udržet. Při některých poryvech jsem měla potíže udržet pláště oběma rukama. No a abych si ranní jízdu užila naplno, začalo do toho všeho řádění pršet. Stan se mi občas mokrý připlácl na obličej, no… pro nezúčastněného… já vám povím. Cítila jsem, že začíná výrazně vlhnout spacák. Chtěnechtě vylézám z pelechu…
no pelechu, že… a začínám balit. Bylo velmi brzy, cca 5 hodin, šero, pršelo, byl obrovský vítr…

Aha, tak to jsou ty zážitky, za kterými jsem tady jela.

Při balení mi velice pomohla velká šedá věc. Vždy jsem jí zatížila, co čekalo na sbalení. Prostě mi byla oporou. Možná je to začátek hezčího vztahu… 🙏

Podařilo se mi to, jak jinak. Cestou do údolí na výpadovku na Julian se mi otevíraly nádherné ranní scenérie s duhou 🌈 a okouzlujícími výhledy. Jako omluva přírody za to noční běsnění. Odpuštěno. ♥️

Nefotila jsem. Posledních 17 % na mobilu.

V aplikaci Guthook‘s jsem zjistila, že stopy letos nefrčí. Tak jsem na doporučení napsala ochotným mladým manželům, kteří mě do Julian dovezli. 12 Mi je dost, na zacházku mimo trail. Díky za ně.

Zastavili mi přímo před obchodem s outdoorovým zbožím. Bohužel si noční běsnění vzalo svou daň v podobě roztrženého stanu a zlomené tyče. Úžasní lidé, tam v tom obchodě ♥️, doporučili, pomohli, navedli a tady můžete vidět výsledek mé práce.

Před

Po

Zbývalo už jen zajít na vyhlášený apple pai pro hikers PCT zdarma k Mom‘s a jdu se ubytovat.

Musím nabíjet nabíjet nabíjet 📷🔌📱