GR11 17.8. Do Andory?
Km 25
Převýšení 1400
Konec u jezera Ibón Bajo de Vallibierna
Ráno přemýšlím, kdy tenhle trip ukončit. Jestli Andora nebude taková hezká cílová meta. Ale je to brzy… zase ušetřena dovolená… ale jde mi to… baví mě to… jen úvaha. Názor měním asi tak co tři minuty. 🤭
Ráno je kouzelné. Vstoupilo do toho mnoho proměnných, které se hezky sešly. Tak třeba toto
Pak taky jdu z kopce že 🤪
Pak mi v cestě stojí Refugio Estos a mají terminál ❤️. Dám si kafíčko. A voní to tam, ale jídlo budou mít až později 😭.
Vyjedený batoh. Ušetřena kaše bo Refugio, takže napapané bříško. Spacáček vyfoukaný nočním větrem, takže nemusím sušit. Slunce v oparu, není tedy vedro. Všude kolem zurčí voda, takže netahám litry resp. kila navíc, a i když už od rána potkávám mnoho turistů, denních, běžců, sekčních, ty se špinavými (jako ten můj) i čistými batohy, pak jsou úseky, kdy jsem sama jen s hlasy hor. Já vám povím, to je průsečík jako blázen 🤭. Samá radost. Do kopce jde proti mě tolik mračounů a já se usmívám na celý svět.
Za chvíli budu taky mračoun, to je jasné. 🤪👈
Dole, blíž parkovištím a kempu Aneto, už je těch lidí trochu víc, ale co se dá dělat, je tady prostě krásně.
Jdu kolem řeky Rio Ésera. Dole už je burácivá až k přehradě, pod kterou se zase regulovaná na chvilku zklidní.
Konečně dorazím do kempu. Trochu očekávám signál, ať něco poustnu, bohužel je slabý. 😭Nic nestáhnu. Tak jen nabíjím a nakoupím. Dehydrované jídlo ani náhodou, ale výběr v místním obchůdku je. Mám štěstí, ve dvě zavírají a já dorazila ještě před polednem. Další město za 3 až 4 dny. Vezmu co se dá. Je to těžší jídlo, ale ovoce si vytáhnout nahoru stojí za to. V tom horku je k nezaplacení. A když si ho na chvíli dáš do vody v horách, studené… paráda ☺️.
A jako naložený soumar vstříc dalším horám 🤪
Baví mě to. I když kopec nahoru. Příjemný sklon a kolem řeky,studené horské, je trochu chládek. Nebo jdu ve stínu stromů nebo vánek nebo se zatáhne. Jen málo lidí potkávám. Třeba jednu starší dámu španělku. Pořád se mi snažila něco říct. Já ani slovo španělsky, ona anglicky. Něco o autobuse a úzké cestičce asi. To byl rozhovor, panečku. 🤭🙄🫣🙈
I takhle může vypadat Refugio. Prostě jen domeček.
Dávám pauzu, musím vyprat fusekle
Ponóžkyyyyyyyy, jedna za sto pár za stopadeeeeee
Po dlouhé době filtruju, buď nabírám u refugií pitnou nebo nahoře v horách bez filtru 🙈
Trochu mě vystrašila cedule, že musíš mít na průsmyk mačky a cepín, ale potkala jsem dva chlapíky, kteří řekli sníh tam není, místa na stanování mnoho. No jde se mi lehčeji, co vám budu povídat 🤭.
Poslední dnešní kopčisko se jde moc dobře, i když terén není jednoduchý
Ale někdy je i takovýto.
Moc krásných míst na spaní, ale šest je brzy. Popojdu.



A dojdu k jezeru. Studenému, ale vlezu do něj 🥶. Jít jakž takž čistá spát stojí za to, no ne?
Mám romantiku pro sebe. Dnes raději stan. Podloží je trochu vlhké, vítr velký a much hodně 😂.
Pa ⛺️💦🌲
Zhltla jsem poslední 3 dny najednou, protože nějak nebyl čas… a musím říct, že krása střídá nádheru. Nemůžu se vynadívat, trochu závidím a říkám si, dala bych to?! no spíš ne, fňuk. Takže díky za zprostředkování. No a napětím čekám, jak to dopadne s cílovou metou? 🙂 A jak říká tvá mamka, bude to přesně tak, jak to potřebuješ. 🙏 ☀️
Otazník v titulku chápu a věřím že to rozsekneš….🤜🤜🤜 ta příroda asi se furt opakuji, ale ani nedýchám a to jsou „jen“ fotky…. natož na živo 💚💚💚💚💚 užívej, ať se rozhodneš jakkoli bude to přesně to, co potřebuješ ❤️❤️❤️❤️❤️