GR11 13.8. Čirá radost

Km 28
Převýšení 1700 m n. m.
Konec pod sedlem Collado Superior de Goriz

Snídaně s partou v Refugiu a po osmé už sama za sebe vstříc dnešnímu dni.
Ráno je ještě všude ticho a samota ❤️. Odpolední část o poznání frekventovanější, zato krásná. Dnes parádní počasí. Buď ve stínu lesa nebo pod mrakem. Trochu se honila bouřka, ⛈️, ale minula mě.

Mamince k svátku ❤️

Mapy offline zprovozněny. Hned den poté, co jsem si tady judělala poznámku. 🙈 Tak ať víte, ze nebloudím 🤭.

Krásné místo. Už se pohybuji v národních parcích. Je to znát.

Na Refugio de Goriz jsem po šesté. Dám si Colu a vyrazím do sedla. Vůbec se ni dnes nechce skončit. Jde se mi parádně. 14 kiláků do kopce jako nic.

Jsem tak ráda, že už jsem to zase já ❤️. Musím si to tady dat, ať za pár let vidím, jaká jsem byla divoženka 🫣. Žádný šampon, krém, jen voda 🫣🙈😳🙊🤪👈. Jsem vysoko, viďte 🫣.

19,30 procházím sedlo Collado Superior de Goriz (2343),

míjím pár stanů přímo v sedle. Spí na šutrech. Uz o par výškových níže je tráva… no sedlo je sedlo, holt priority . Můj plán je sejít cca 5km pod něj. Jenže… najdu tak parádní místo uprostřed hor, že neodolám. Spím v 2250. Myslím, že se to nesmí 🫣. (nad 1650 m n.m.🙈🙉🙊). Zlá ošklivá tana 😡.

Myslela jsem, ze budu sama, ale v okruhu kilometru dvou se tu nastřádalo tolik neposlušných turistů 🙈🙈🙈…

Mráčky ☁️☁️☁️, raději stavím střechu ⛺️. A udělala jsem dobře. V deset se rozprší, na chviličku. To se bude hezky spát. A mám společnost