Den 5 – Rest

9.4.
Něco nachozeno, ale to se nepočítá, to je mimo trail, takže nic. Nula. Vůbec nic. 🙄
Prostě ani těch 150 nebo kolik moc schodů do pokoje, jako fakt nic.

Marťas by rád dlouhé ráno u podcastů. Jdu tedy ven 😇.
Snídaně na náměstí, protože náš hotel je na náměstí.

Kostel Svatého Bartoloměje – nejde zachytit celý, náměstíčko je tak malinké, že se mi z druhé strany nevleze do objektivu 😁.

Říkám si, jestli volný den nebude ucouraný a nudný a dlouhý. Když vidím odcházet známé tváře do hor…
Nebyl.

Už ranní procházka stála za to. Byla taková zdrobnělá. Celá (nebo spíš celičká 🙈).

Uzounké uličky, ve kterých stojí malinká autíčka a sotva se vlezou ještě k tomu.
Mám jen ty uličky bez autíček 🙄

No a pak přijdu na nádraží.
A to je vám tak půvabné místo, malinké vláčky, dřevěné a čisté. Ty mířily do Palmy. O patro níže malinká tramvaj jedoucí do Port de Sóller. Lidé, výletníci, se tu usmívají pod fousem ani si to neuvědomují. Natáčejí, fotí. A já s nimi. Mám asi tisíc fotek vláčků a tramvají ze všech možných úhlů.
Celá ta scéna působí tak mile. Tramvaj se pomalinku šine po úzkých kolejích skrz malé uličky a taky rovnou přes náměstíčko. Jako v malinké pohádce.
Tak ať z toho taky něco máte, pár fotek – nebojte, nebude jich tisíc 🙄🙈😁

Už se těším, až se svezu. Jdu na zmrzku.

Před polednem se ke mě přidává Martin a jedeme roztomilou tramvají na výlet 😁. Moc hezké odpoledne v přístavu, procházka po kolonádě a dobré jídlo a pití.

Místní zhýčkané ptactvo

Sangría – Martin má dobré nápady, myslím 😁

Cestou zpátky na odpolední zevlování, a pěkně na uzounko

po tomhle budu potřebovat odpolední klid na lůžku 😁

Večer s Martinem.

Jídlo vypadá krásně, viďte, ale výběr se moc nepovedl… jenže… víno bylo skvělé… a společnost jakbysmet…

a atmosféra večerního města 🌙⭐ dojemná a…

Máte synovce? A máte je rádi? Já toho svého moc ❤️

Dobrou, zítra nás čeká těžký den – podle mapy, podle blogů, podle řečí 🙈. Pa