Dingle Way – Den šestý

od admin23 srpna, 202125 května, 2022

22.8.2021
Dingle Way 31, celkem 37km

Oušn vjú

Snídani tady začínají připravovat nejdříve 8:30, což je docela pozdě. Musím se smířit s tím, že končím po 30ti kilometrech v Campu. Pokud bych chtěla pěšky až do Tralee, museli bychom vyjít minimálně v sedm. Tzn. bez snídaně a celý den svižné tempo.
Potřebuji to v sobě nějak zpracovat, třeba to rozchodit 👉🤪. Cíl je tedy v Campu, v místě, kde protneme stezku, kterou jsme z Tralee v úterý přišli. Projdeme tak celou trasu.
Ale ach jo… 🙈

Zpět ke snídani. Je potřeba tu krásu sníst

Ráno jsem fotla pár cetek 🙈, nechtěla jsem vás ochudit 👀.

Vycházíme 9:15.
Většina stezky kolem oušn. Dnes nás asi žádný kopec nečeká 😜. Převýšení tak 2 metry. 🙈

Beachday

Prvních 10 km nádherná pláž. Při odlivu široká místy možná 100 metrů. Vlevo vzadu vidíte maličkého Reného. On je u moře, já fotím u hranice pláže a trávy.

Krásná prázdná čistá

Racci

Koníci

Já – ano i já mám fotku, ano neuvěřitelné

Na druhé straně poloostrova je pláž trochu jiná, mnoho řas, kamínků, mušlí…
Má taky něco do sebe, i když už se nejde tak dobře.

Narazili jsme na prázdninové místo u oceánu. 😎

Opalovačka na dece, dnešek Irové označují jako lovely day.

Zvířectvo

Míjíme první hospodu, zavřeno, a pak další a další 👉🤪…

Narazili jsme na otevřenou kavárnu, radost to ovšem nevyvolalo 🙈. Pivo neměli. 😂

Nutno říci, ze otevírací doba je na pubech napsána pouze sporadicky. Minimálně v těch malých vískách po Dingle Way. Vypozorovali jsme, že otevírají buď v jednu na pití nebo v pět na jídlo. Samozřejmě to může být jen náhoda. Třeba tady nám úvahu rozbili ojediněle uvedenou otevírací dobou.

Sakra práce. Navíc je neděle a to je všechno jinak. V Irsku prý načepují nejdříve ve tři 😂, říkali v kavárně.
No a tady, u další hospody, otevírací doba do půl třetí, ale my tu sedíme o půl šesté. Tak já fakt nevím. 🙉

Jenže hraje Limerick/Cork ten jejich hurling, tak to má asi taky vliv, když přes všechny restrikce tady pustili tisíce lidí na stadion…
Takže: Asi to nevyřešíme a asi je to jedno 🙏.

Irský národní sport – hurling

Taky, kdyby jste se tady chtěli vydat, není radno věřit Google mapám.
Hotely nejsou vždycky hotely a restaurace nejsou vždycky restaurace. Většina míst, která mapy uvádějí jako hotel nebo restauraci, je B&B. Tedy postel a snídaně. Je potřeba s tím, kvůli jídla, počítat. My jsme si pro jistotu nakoupili v Dingle a to bylo dobré rozhodnutí.

Příliv nám stěžuje chůzi. Pevný písek už je, díky přílivu, pod vodou. Kousek, asi 4 km před cílem, narazíme na překážku v podobě hluboké vody, která se rozlévá přes pláž a daleko do hvozdu. Nejde jednoduše obejít. Přejít ji znamená brod v Atlantiku minimálně po pás. A to ještě nevíme, co udělá písek pod nohama. Rozhodneme se vrátit 2km zpět a pak na cestu, která vede do Campa. Cca 3 kiláky navíc v závěru nejsou nic moc. Ale především musíme přeskočit úsek po stezce. Asi tříkilometrový. Jsem naštvaná, Renda ne, celý den nám nespadla na hlavu ani kapka, tak je rád, a to že musí uhnout z trasy, je mu fuk. A ještě si mě dobírá, když se zase, cca 2 km před cílem, napojíme zpátky na stezku: “nooo, už jsme zase na stezce, už je zase dobře”. Přeju mu déšť, ale nebe není se mnou.

Tak pro dnešek zase já

17:15 v cili, za osm hodin 36km.

Mám toho dost. Bezprostředně v cíli mě ani nemrzí, že do Tralee nepokračujeme.

Na rozcestníku necháváme hole pro další poutníky. Pomohly, ani jeden den jsme neměli oteklé ruce.

V šest autobus do Tralee a rychle do sprchy. Dnes jsem fakt ko.

Na večeři se ještě vykopu. Vynikající fish and chips.

Závěrečný drink v pubu s vlajkama

Můžeme být uvnitř, protože jsme se prokázali očkováním. Venku je plno, Limerick vyhrál a má tady spoustu příznivců 👍. Pokud v Irsku chcete sedět v pubu, zapíšete se do sešitu. Kvůli trasování, stačí jméno a telefon. Když se tam objeví koronavirák, píšou sms stay home.

Nemusím tady psát všechno že, každopádně René dnešní večer uzavírá takto 👉🤪😂:

Nutno říct, že má bebi, s kterým jde od prvního dne bez keců. No jo no jo.

Zase

Závěrem
Stezka velmi často vede po silnici, vyplatí se mít odpružené boty. Třeba moje oblíbené Altra, model Olympus.

Kempy v podobě, v jaké je známe my nebo jaké byly na WHW, jsme moc nepotkávali. Spíše parky pro karavany a ty nejvíce poslední den. Sem tam nějaký stan u pláže, dohromady tak tři za celou dobu. Možná jsou, jen jsme nešli kolem, každopádně spát v B&B je dobrá volba.

Značení trasy Dingle Way je parádní, vlastně není potřeba mapy. Jen velmi sporadicky jsme dohlédávali v mobilu. Většinou jen k ubytování mimo stezku, kde je hospoda a kolik ještě.