108.den 28.6.2020 Lazy day

22km
Somewhere in the mountains

Mí milí, pár dnů, možná týdnů 😉, bude záznam ve zkratce. Momentálně jsem mentálně líná. Děkuji za pochopení i nepochopení. Obojí zvládnu zpracovat. Pa 😘

Rozhodnu se počkat do 11 na snídani. Potřebuji jíst jíst jíst…

Mezitím:
Sbalím se.
Čekám na lavičce před restaurací, je tam k dispozici nabíjení a dosah WiFi.
Nahrávám poslední chybějící den.
Zastaví u mě chlapíci ze včerejška. Rozšířili mi informace o sobě… nebo o nich? Já nevím, co je správně 😂. Však víte, jak to myslím, že jo 😘.
PCT šli 2016, nechtěli do sněhu, tak Sierru přeskočili, prošli Severní Kalifornii a vrátili se. A mám mít safe trail. 🙉
Potřebuji krátce a pracovně něco vyřešit s mamkou. Nakonec hodina uteče jako voda ❤️. Vím všechno 😁. Škemrala jsem o fotku na blog, tak si upravila vlasy 🙈. Myslím, že by mohla být kadeřnice 😁.

Vyhrabu se kolem jedné.
22 km nahoru a líná nálada. Parádní kombinace 😂.
Navíc, výborný nápad to byl, vyrazit v poledne. První polovina je na přímém slunci. Někdy žasnu nad svou bystrostí. 🤪👈
Jenže já jsem dneska fakt lazy. Dříve jsem se vymotat nedokázala, no. 🙄 A hlavně to jídlo bylo až v jedenáct. 🥓🥪🍳
A v pět přišel mrak, na chvíli, a trochu mi pomohl. Taky stromy a lehounký vánek, občas. Prostě kámoši jsou nablízku, když nemáš zrovna osvícenou náladu. 😊

A zase kytky, jenže ony jsou všude. A jsou krásné. Tak co mám dělat.

Večer dojdu hiker’s přátelé na domluveném topu. Moc jsme se neužili, půjdu s nimi i zítra. Budu mít velmi krátký den, ale tihle lidé mi za to stojí.

Po delší době nespím u vody, tak lezu do spacáku zašedlá 🙈.
Dobrou špinavou